Proč se pořád ve škole učí „neaktualizované“ informace?

No tak především si musíš ujasnit různé skutečnosti, máš v tom zmatek. Třeba hned v bodě 1 >smysl na „rozpoznání tlaku“ – se jmenuje HMAT. Dále je třeba rozlišovat nezbytně nutné pravdy/znalosti NUTNÉ k efektivnímu osvojování DALŠÍCH vědomostí. Příklad – na základce se děti doví, že NEJDE vypočítat druhá odmocnina ze záporného čísla (jednoduše proto, že záporné číslo x záporné číslo = KLADNÉ číslo, co JE fakt odpovídající jejich úrovni matematického poznání. Teprve na vyšším stupni se seznámí s existencí imaginárních a komplexních čísel, v důsledku čehož ZJISTÍ, že LZE vypočítat 2 odmocninu záporného čísla. Musí se to ovšem podávat LOGICKY a SYSTEMATICKY, není prostě myslitelné na prvňáčka osvojujícího si znalost číslic vybafnout Einsteinovu sumační konvenci nebo tak něco. Už takhle je výuka matematiky na tristní úrovni.

Zkrátka všechno má svůj čas a místo. Třeba to „prázdné místo“ (společné těžiště), kolem kterého obíhají planety a Slunce a další smetí v soustavě – NIKDO ho netají (kdyby ano, jak bys o něm věděl, že), ale většině lidí je tento poznatek naprosto k ničemu. A ti, kteří ho potřebují znát se o něm samozřejmě na příslušném stupni učí. Teoreticky by se zedníkovi mohla šiknout znalost topologie (venkoncem konstruuje objekty-stavby), ale v praxi je MNOHEM LEPŠÍ, když se naučí jak správně namíchat maltu a postavit SVISLOU zeď (což už dnes některým zedníkům dělá problém)! ;) :D :D

V pár bodech nemáš pravdu, nebo je to diskutabilní. Díky bohu, že se učí jen to, co se učí. Zatěžovat hlavu dalšími nadbytečnými informacemi by bylo kontraproduktivní. Kantor to může dát k lepšímu, nebo se to žák dozví jinde, pokud ho to zajímá.

1. smysly: kromě skutečných smyslových vjemů do toho motáš uvědomění si nějakého stavu (orientace v prostoru) – jinak co se týče "čidelů pro rovnováhu – nejsem si jist zda by se dali zařadit ke sluchu protože jsou v uchu, nebo ke hmatu což je fyzikálně blíž… Teplo/zima podle mně patří pod hmat, hlad/žízeň – není o vnímaní světa, ale vnitřní kontrola stavu. To bys tam mohl přidat i vnímaní jestli mám radost nebo jsem naštvanej.
2. Planety obíhají kolem slunce. TEČKA. (max. upřesnit – kolem těžiště, které je někde uvnitř slunce). Že se Slunce s celou Sluneční soustavou pohybuje někam dál je sice fakt, ale pro vysvětlení pohybu planet nepodstatný. Navíc během lidského života prakticky běžnými smysly nepochytitelný
3. to že je ten hadr červený je fakt. Že červená barva provokuje býky jsem se snad ani nikde neučil.
4. Oblasti sice nejsou jasné,ale že v některých místech je jazyk na určitou chuť citlivější snad nikdo nevyvrátil.
5. umami se nějak dostává do povědomí (jaká kuchyně Ti nejvíc chutná? Umámi 😉 ) ale spoustu z tvého výčtu jsou spíše mechanické/fy­zikální vlastnosti (škrob – tím předpokládám myslíš ten moučn pocit, tučný – klouzavý příp. slizský, sycená – trochu nahořklé/pálivé BUBLINKY,… ) Dále velkou část toho vjemu vnímáme spíše čichem než chutí (uzené)
6. To určitě v žádné učebnici nebylo. Tohle znám jen jako legendu předávanou v rodině.