Moéje otázka v minulosti.

Proč se říká, že něco stojí za zlámanou grešli a za starou belu?

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/proc-se-rika-ze-neco-stoji-za-zlamanou-gresli-a-za-starou-belu

Zdroj uvedené odpovědi

http://matama­.blog.cz/1006/nes­toji-za-zlamanou-gresli

„Vše začalo před několika staletími, přesněji v roce 1759, za vlády pokrokové panovnice Marie Terezie, která nechala zarazit první a zároveň jednu z nejznámějších mincí, která vzešla v peněžní platnost o rok později v roce 1760 v důsledku měnové reformy – měděnou Grešli. Tímto krokem provedla do té doby nevídanou věc. Od počátku mincovnictví se totiž hodnota mince odvíjela od podílu ušlechtilého kovu v minci a najednou byla hodnota na minci pouze zobrazena. Jak vlastně název vznikl? Rozpomeňme například na názvy jako pražský groš, malý groš, grošík a Gröschl. Pokud bychom se podívali na hodnotu kovu, kterou měděný kotouček obsahuje, pak by byl naprosto bezcenný. A proto dnes známe přísloví "nestojí to za zlámanou grešli“. Grešle byla naposledy ražena v roce 1782 a je poslední mincí, na níž jsou vyraženy znaky všech tří zemí Koruny České." atd.
Grešle (z něm. Groschel – grošíček) byla původně drobná německá stříbrná mince ražená od roku 1559. U nás byla stříbrná grešle o průměru 16,4 mm a hmotnosti 0,73 g poprvé ražena roku 1624 císařem Ferdinandem II.. Na rubu mince bylo vyobrazeno říšské jablko s číslicí 3, protože hodnota mince se rovnala 3/4 krejcaru.

"Marie Terezie zavedla měděnou grešli o průměru 17,5 mm a hmotnosti 1,67 g. Protože ražba této mince byla pro její malou velikost velice nepraktická, byla od roku 1760 ražena mince větší. Její v podstatě mizivou hodnotu charakterizuje lidové rčení: nestojí ani za zlámanou grešli.

Že by slovo „zlámanou“ vycházelo ze zlomkové (3/4) hodnoty této mince?"
–
Jak to často bývá, informace se mohou lišit.

http://krajina­zaskolou.cz/ap­plication/Pages/U­nitView.aspx?u­nitId=697&rt=/­application/pa­ges/ProjectVi­ew.aspx%3Fpro­jectID%3D95%26c­urrentPage%3D8&lan­g=Primary

"Málokdo dnes již ví, kterak vzniklo u nás rčení: „Nestojí ani za zlámanou grešli“, a co vlastně zlámaná grešle byla za peníz. Slovo grešle vzniklo z německého pojmenování Gröschel, což znamená česky »grošík«, malý groš. V dřívějších dobách razily se v Čechách české groše a malé groše, které byly stříbrné. Za Marie Terezie razily se ve Vídni také groše, ale již měděné a říkalo se jim grešle. Tereziánské grešle byly o něco menší než pozdější čtyráky, které platily 4 krejcary. Na líci těchto grešlí Bylo viděti věncovitou ozdobu s nápisem „Ein Gröschel“ a letopočet 1760. Pro nás je zvláště zajímavé, že rub těchto grešlí zdobily znaky Čech, Moravy a Slezska, nad nimiž byla umístěna koruna svatováclavská.

Tyto grešle byly zanedlouho vzaty z oběhu a místo nich vydány pro všechny země rakouské měděné krejcary s poprsím Marie Terezie na rubu. Roku 1781 dal císař Josef II. opět raziti grešle pro české země. Byly menší než grešle tereziánské, ale jinak se jim podobaly. Grešle tohoto ražení byly posledním penízem, raženým zvlášť pro země svatováclavské koruny, a jen grešle josefínská získala přízvisko »zlámaná«.

Mezi obyvatelstvem totiž rozšířila se pověst, že císař Josef na svých cestách obdaroval četné lidi podle svého zvyku, dav každému několik grešlí, ve kterých prý byly zataveny žluťoučké dukáty. Proto lidé každou grešli, která se jim dostala do rukou, podrobovali důkladné zkoušce: grešle byly pilovány, řezány, přeráženy nebo lámány, aby z jejich nitra mohl býti zalitý dukát vyloupnut. Proto ve sbírkách numismatických málokterá josefínská grešle je zachovalá,bez úhony. V grešlích těch ovšem dukáty nebyly".

Upravil/a: annas

use Google… 😉

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Gre%C5%A1le

Grešle se lámaly, protože ty co císař rozdával měli v sobě zatavené žluté dukáty.
http://www.e-kniha.com/proc-byly-gresle-zlamane.html