Proč se nyní už skoro nepoužívá označení drvoštěp pro dřevorubce?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Jak jste správně sám uvedl, že se slovo drvoštěp nepoužívá.

Znamená to, že je zastaralé a bylo nahrazené dřevorubcem. Obě slova existovala i ve staročeštině, lišila se významem.

Drvoštěp byl ten, kdo jen štípal dřevo (drvo), jak je možné poznat z pojmenování. Třeba ručně bušil do pařezů.

Dřevorubec – rube dřevo – lesní dělník pracující při kácení lesních strom. Rubat = kácet, sekat rubat dříví v lese;.

Takže podle významu a náplně se používá dřevorubec.

„Ten musí během kácení vykonat mnoho jednotlivých pracovních úkonů náročných na samostatné rozhodování (určení směru pádu, úprava pracoviště a určení únikové trasy, úprava spodní části stromu, zářez, provedení hlavního řezu s ponecháním nedořezu, který zajišťuje určený směr pádu atd.)“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/K%C3%A1cen%C3%AD

Takže má práce víc, než míval drvoštěp. Jsou to synonyma, ale je známé, slova podobného, ne vždy stejného významu.

Upravil/a: annas

Drvoštěp je archaické (zastaralé) vyjádření pro dřevorubce. 🙂

Protože to zní stupidně.