Pro ty, co princip neznají, mrkněte sem: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1porov%C3%BD_motor
Zkoušeli ho jen Němci (nacisté) i jiné země. Má obrovské výhody:
žádná pohyblivá část, jednoduchý jako žebřík, tím pádem i levný
pro výrobu, spolehlivý. Proudové motory s lopatkovými kompresory jsou
šíleně komplikované, drahé, těžké, velmi náročné na výrobu.
Na obrázku letounová střela V-1 s pulzačním motorem, zdroj Wikipedie
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 3Pro koho je otázka zajímavá? Arne1, aliendrone, Edison před 1683 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Protože u let. dopravy jde především o celkové ekonomické ukazatele, nejen o cenu motoru a náklady na jeho servis. A v případě pulsačních i náporových motorů jsou náklady na palivo doslova tristní, nemluvě o specifických podmínkách/možnostech užívání, které komplikují využití. :)
Kupříkladu tebou zmiňovaná V-1 MĚLA pobyblivé součásti v motoru (ventilovou desku – nejdražší a nejkomplikovanější část, přesto s ohledem na klasický pístový motor nesrovnatelně jednodušší), ovšem i to je dnes vyřešeno. Dnešní pulsační motory s obráceným nasáváním jsou jen vhodně tvarované trubice ve tvaru písmene „U“. (oba konce roury směřují „dozadu“ – proti směru pohybu/tahu) Nicméně není pravda, že by se nevyužívaly – kupříkladu v leteckém modelářství jsou pulsační motorky celkem oblíbené pro svoji jednoduchost (na nějakou tu kačku na palivo se nekouká).
Edison se mýlí v tom, že se V-1 sama nevznesla a proto musela být katapultována. Je to trochu jinak, pulsační motor JE schopen (po nastartování – obvykle externím kompresorem, jde to i bez něj) vyvíjet tah, nicméně relativně malý, V-1 by potřebovala tuším 1800m dlouhou rozjezdovou dráhu. Něco takového by spojeneckému leteckému průzkumu neuniklo (je vyloučeno zamaskovat nepovšimnutelně takovu šajnu) a obratem by přišly kobercové nálety, které by z toho udělaly nadlouho tankodrom. Tudíž z nenápadných a FORTIFIKOVANÝCH odpalovacích stanovišť bylo vypouštění V-1 přijatelnější (ovšem s ohledem na získání potřebné letové rychlosti byla NUTNÁ katapultáž, podobně jako u průzkumných hydroplánů, které mívaly ve výbavě bitevní lodě/křižníky).
Každopádně spotřeba paliva je ENORMNÍ (s ohledem na vyvíjený tah), nemůže konkurovat klasickému proudovému motoru.
U náporového motoru je to jinak. Ten se běžně užívá u vysokorychlostních letounů a řízených střel (experimentální letouny, střela SA-6 Ganef a mnohé jiné), jenže má velká omezení. Vyjma klasické „uchlastanosti“ NEFUNGUJE při nízkých rychlostech (začíná fungovat myslím kolem rychlosti zvuku s nepatrným tahem). Rozumný náporový účinek a tedy i tah se projeví až v rychlostech nad 2000km/h. Při 3000km/h již náporovým efektem lze získat kompresi 7:1, což přibližně odpovídá šetistupňovému axiálnímu kompresoru klasického proudového motoru a při 4000km/h je již náporová komprese 30:1 (o něčem takovém si může nechat klasický proudový motor zdát, jistě si dovedeš představit, jaká by to musela být obluda s kompresorem o několika DESÍTKÁCH stupňů).
Takže se sice jeví jako ideální pro vysoké rychlosti, ale… Už při 3000km/h se SILNĚ projevuje tzv. „tepelná bariéra“. Dodnes jediný letoun, který je trvale schopen letu takovou rychlostí je SR-71 Blackbird, jenže… Díky extrémnímu zahřívání je vyroben velmi zvláštně a zhusta ze speciálních materiálů. Potřebuje speciální palivo (nesmí se vznítit v nádržích ani při teplotě přes 300°C!) a i ty nádrže tečou jak cedník. Utěsní se teprve za letu a to díky tepelnému roztažení materiálu při teplotách nad 200°C) A to vůbec nemluvím o degradaci mech. vlastností materiálů (pevnost apod.) při takovývch teplotách. ;) :)
Zkrátka cestování hypersonickou rychlostí je DRAHÝ špás a už vidím ty jásající davy turistů, nastupujících do letadla stojícího v louži paliva, které z něj teče jak z děravého kastrolu. ;) :)
Pro zajímavost – motokrafka s dvěma bezventilovými pulsačními motory: https://youtu.be/Aiy_gZjQxd8?t=652
BTW – pěkná a zajímavá otázka, radost odpovídat. No ale STEJNĚ jsi hadonošský erotochlívák, tak aby sis moc nemyslel… ;) :D :D
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Kepler Nahlásit |
Já mám pocit, že měl dva zásadní problémy: 1. regulace. Prakticky nemožná. 2. bych si tipnul účinnost. On ten proudový, se stlačovaným vzduchem má tu účinnost mnohonásobně větší díky rychlosti vystupujících plynů – horkého vzduchu. Jde o poměry rychlostí, které jsou u kompresorového řešení mnohem vyšší. Vem si, že V1 se sama nevznesla, musela být katapultována. Kde není vstupní proud vzduchu, není ani výstupní rychlost vzduchu = tah.
0 Nominace Nahlásit |
Kapitalismus je od toho aby někdo vydělával peníze – ostatně spalovací motor v automobilech to je také téma :)
Upravil/a: vselimozek
0
před 1683 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Edison: „Jde o poměry rychlostí, které jsou u kompresorového
řešení mnohem vyšší.“
Tady si nejsem jist jak přesně to myslíš. Typický dvouproudý motor
zvyšuje svou účinnost právě tím, že vysoký tlak a tím i rychlost
výstupních plynů obětuje na pohon turbíny, která pak roztáčí dmychadla
pro „druhý proud“ čímž zajistí větší objem vzduchu…
Takže obětuje rychlost výstupního proudu na úkor objemu což je při
cestovních rychlostech ekonomicky výhodnější.
Jasně. jsem to vyjádřil nepřesně: Málo vstupnícho vzduchu se málo rozepne ohřítím. Hodně vstupního vzduchu pod tlakem se rozepne na výstupu mnohem více, jednak uvolneěním tlaku, jednak ohřátím. To pak letí výstupní rychlost plynů exponenciálně nahoru.
Hmmm to mi pořád nesedí. Pokud uvažuješ stejnou rekaci, budeš z toho stále mít stejný maximální tlak, či stejnou maximální rychlost. Nic exponenciálního tam mít nebudeš. Ale při daném množství paliva dostaneš nějakou maximální hmotnost spalin. To Tě ale limituje. Potřebuješ se pořádně „opřít“ o nějakou hmotu a to vlastně u dvouproudového motoru dělá z větší části to dmychadlo na obtoku.
Edison>>> Pokud by byl zájem, tak LZE regulovat tah těhle motorů – klasickým způsobem > přípustí paliva. ;) :D :D
S tou regulací si nejsem tak jist. I pro velmi malou změnu tahu by musel být změněn přívod paliva hodně. Proto bylo palivo vstřikováno v pulzech, takže ten motor tak jako „prděl“ PWM.
Edison>>> U pulzačního motoru není palivo vstřikováno, nýbrž samonasáváno. Nasáté množství lze (pokud by to někdo dělal) snadno regulovat škrtícím ventilem. Obvykle se ovšem vyžaduje maximální tah, proto se regulace ani nemontuje, případně se k tomu využívá uzavírací ventil paliva.
Edison: to všechno by se dalo vyřešit, možná je fakt v prdeli ta účinnost. Nicméně se s tímto principem počítá v návrzích hypersonických, resp. suborbitálních letadel – scram-jet.
Asi ano, ale „jen“ jako sekudární pohon. Navíc od určitých výšek bys musel mít rychlost už asi fak vysokou, aby motor dostal dostatek vzduchu, v těch výškách. Počátat tohle fak neumim… mám jen obecnou představu. Podívej se třeba na SR71. Sice relativno velké letadlo, ale motory, i když kompresorové, zdánlivě obrovské, na velikost toho éra. A to vše právě kvůli operačním výškám a 3M rychlostem.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2651 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1015 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |