Proč se nedochovala alexandrijská knihovna?

"Alexandrie – „Spalte ty knihy. Buď obsahují totéž co Korán, pak jsou zbytečné, nebo obsahují něco jiného, pak jsou škodlivé!“ Prohlásil arabský vůdce a poslal vojsko, vypálit největší světovou knihovnu.

Egyptská knihovna byla v minulosti již 2× vypálena, pokaždé se ale opětovně otevřela. Po arabském dobytí to ale vypadá, že nejslavnější knihovna je již zničena navždy. První požár vzplál na přelomu roku 48–47 př. n. l a to z vůle Julia Caesara, jehož vojska obsadila Egypt, shořelo tehdy na 400 000 knih. Díky milenci královny Kleopatry Marku Antoniovi se však brzy místo učenců vzpamatovalo a naplnilo svitky, 200 000 knih tehdy dostala královna od svého drahého darem.

Postupem času, kdy začala převládat křesťanská víra, tuto „kolébku pohanství“ opět vypálila římská vojska na povel císaře Theodosia roku 389.

Historie A/alexandrijské knihovny se datuje do roku 332 př. n. l., kdy byla založena jako součást proslulého alexandrijského domu Múz – Múseionu generálem Alexandra Velikého, a to po vzoru Aristotelovy knihovny v Athénách. Ptolemaios I. Sotér měl v úmyslu shromáždit veškeré písemnosti lidstva. Do okolních budov se začali stěhovat písaři, kteří trávili dny přepisováním slavných děl. Každá loď, která do města dorazila, musela zapůjčit své rukopisy.

Každá sláva má ale i své stinné stránky, v Alexandrii se týkají panovníka Ptolemaia III., který si vypůjčil slavné rukopisy Sofoklových, Euripidových a Aischylových tragédii z Athén za které zaplatil nucenou záruku v ceně patnácti talentů, tu však oželel, ponechal si originály a zpět zaslal pouhé kopie.
atd.
Zdroj: http://www.ne­aktuality.cz/zah­ranici/kalif-omar-nechal-vypalit-proslulou-alexandrijskou-knihovnu/
Autorka: Sylva Burgertová
–
Zkuste si pročíst otázku v archivu
http://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jaky-vyznam-by-mela-alexandrijska-knihovna-dnes
–
„Starověké zdroje pojednávají o ničení knihovny, o tom, kdo je zodpovědný za ničení a kdy k němu došlo, se liší.“
https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/Alexandrij­sk%C3%A1_knihov­na

Upravil/a: annas

V čase Júlia Cézara vyhorela.
Počas dobytia Alexandrie v VII.storočí Arabskí nájazdníci knižnicu spálili, pretože podľa kalifa Omara:
1 – knihy v nej odporovali Koránu, ako také boli nebezpečné,
2 – knihy boli v súlade s koránom, takže boli zbytočné.

Upravil/a: led

Alexandrijská knihovna byla největší a nejslavnější knihovna starověku. Byla součástí věhlasného múseia v Alexandrii, vybudovaného z podnětu Ptolemaia I. Byla považována za hlavní centrum vzdělanosti od 3. století př. n. l. až do roku 48 př. n. l., kdy za války mezi Caesarem a Pompeiem zčásti vyhořela.

Zemětřesení:D

Ale dochovala se spousta knih odtamtud v Konstantinopeli, odkud my v Evropě známe antické myslitele (a vědce).