Proč se na vesnicích hodně zvedají silnice?

Příčinu neznám, ale není to tím, že by neodstraňovali starou vrstvu, jak někteří píší. Viděl jsem tu už na více místech, obzvlášť mezi městy/vesnicemi. Stará cesta se normálně sloupne a terén vyvýší, navozí tam víc kamení, uhladí to, pak teprve udělají cestu. Cesty se tak někde zvýšily i třeba u půl metru i metr, než byly…
Osobně bych třeba řekl kvůli odtoku vody, dešti a podobně… ale to mi připadá trochu jako blbost.

Disraeli: Otázka zněla, proč se zvedají silnice „na vesnicích“, ne mezi vesnicemi.

Za tím, proč jsou cesty užší, nebo vyšší, stojí kumulace faktorů, z nichž nejvýznamnější je lidská blbost.

Dopravní ingeniéurství se vyvíjí, třeba dálnice Praha – Bratislava byla stavěna na návrhovou rychlost 150, v některých úsecích, ovšem za předpokladu, že tam budou dva jízdní pruhy a obří krajnice. Dneska se ze dvou pruhů udělají tři, a pak se tam nevejde normou požadovaná zpevněná krajnice – což nevadí, je to stará cesta. A konstrukční rychlost tím klesne ze 150 na 120, nebo i 110. Ano, a jak je možné, že máme na rychlostních komunikacích povolenu rychlost 130, když se u nás nestaví žádné rychlostní silnice na větší konstrukční rychlost, než 120, neumím odpovědět.

Dálková silnice Plzeň – Moravská Ostrava byla stavěna s užšími pruhy, protože, jednak, tehdy byla nejširší auta o něco užší, a hlavně, tehdejší dopravní ingeniéurství počítalo s nižšími bočními rozestupy mezi vozidly. Tomu odpovídá, třeba, i konstrukce říšských cyklostezek, byly užší.

Dneska jsou typisované projekty na silnice různých tříd, s různou konstrukční rychlostí a předpokládanou hustotou provozu. Od určité hustoty provozu by, vedle té silnice, měla vést cyklostezka a chodník. Ano, jenže on je projekt s nějakým rozpočtem, do toho se musí nakrmit nejen „strejček“, takže i s předpokládaným navýšením rozpočtu, na kompletní projekt nevyjde. Takže se postaví silnice podle levnějšího projektu, který ale neodpovídá předpokládané hustotě provozu, třeba. Nebo, a to je ještě lepší, se vypustí z projektu doprovodné stavby – chodník a / nebo cyklostezka. Pak jsou silnice užší, protože on nikdo moc nepředpokládal, že budou sloužit tak hustému, a hlavně smíšenému, provozu.

U rekonstrukcí starých cest je to komplikované. My máme spoustu silnic, které mají původ v protektorátu, první republice, nebo klidně až za Marie Terezie. Ty konstrukce jsou různé, provoz často nelze odklonit, tj. silnici na určitý čas zcela uzavřít (a u nás se staví pomalu, že), takže se silniční těleso zvedne, tím je prostor ho zpevnit a předpokládá se, že to vydrží zase nějaký čas. A někdy ano, někdy vydrží, ale někdy taky ne. To vidíme všichni, že.

Disraeli: Jo a nejlepší je, když udělají křížovatku jako malé letiště a potom ji začmárají a zašrafují tak, že se tam sotva protáhneš. Anebo tam vybudují dělený ostrůvek velkej jako kaplička. To už ten kruháč je lepší. Taky vysoké obrubníky podél chodníků se zámkovou dlažbou jsou prima, zejména když si o něj škrtneš pedálem při jízdě na kole.
Pokrok holt nezastavíš.

orwell: Někdy je to opravdu jenom o lidské blbosti. Oni, ingeniéuři, klidně projekt stranově obrátí, takže namalují vjezdy na výjezd a naopak. Pak, samozřejmě, s větším autem je problém odbočit doprava. Tak se to reklamuje, soudí se, aby nakonec samozřejmě reklamace byla právem, tak se to uzavře a rozšíří.

My jsme opravdu země neomezených možností!