Proč se dříve říkalo jaru -VESNA?

Vesna je stále knižní výraz pro jaro.Vesna je bohyně mládí, života, mladé nespoutané lásky a jara ve slovanské mytologii,. Byl jí přisuzován strom bříza, která ze všech lesních stromů na jaře raší jako první.

Slovo vesna ve významu jara se objevilo již ve staroslovenšti­ně.Mnohem pozdějí vzniklo nové slovo jěř-jaro-jarý – ve významu letošní,raný, první,tedy jarní setí, z německého slova Frühling, Lenz-zřejmě překlad odpovídal víc skutečnosti.

Etymologie a Wikipedie.

Vesna je bohyně mládí, života, mladé nespoutané lásky a jara ve slovanské mytologii, částečně také v Srbsku a Slovinsku.[1] Někdy byla ztotožňována s bohyní Ladou, v křesťanské angelologii je ztotožňována s archandělem Anaelem nebo bohyní Venuší. Byl jí přisuzován strom bříza, která ze všech lesních stromů na jaře raší jako první.[2]

Na rituálech, které se vedly na vesnicích během jara, byla spojována se svým druhem Vesnikem.[3] V devatenáctém století ruští sedláci oslavovali 1. března návrat jara tím, že vycházeli na pole a nesli model skřivana z hlíny ozdobeného květinami na otočném čepu. Zpívali přitom písně oslavující Vesnu.[4] Slovo „vesna“ je stále v některých slovanských zemích knižně „jaro“.

Zdroj: http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ves­na

Jaro: od středohornoně­meckého slova jar (nyní Jahr).

Praslovanský výraz pro jaro – vesna: byl odvozen z latinského ver (jaro).

Zdroj: kalendar.beda­.cz/faq3.php

Vesna http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Ves­na

Nevím odkud se to slovo vzalo, ale Vesna byla (nebo je 🙂 ) slovanská bohyně jara, plodnosti a tak 🙂