Proč se dříve na plot dávaly hrnky?

Původně byly hrnky na plotě přichystány pro pocestné. Podle tohoto zvyku si lidé vybrali hrníček a majitel domu jim do něj nalil něco k pití. Oni mu pak vyprávěli o tom, co je ve světě nového. 🙂
https://www.go­ogle.com/sear­ch?rlz=1C1GCE­A_enCZ832CZ832&s­xsrf=AOaemvKM6E­OGDPJ4xoXkyuG_5CCC8VLph­w:1633043362428&q=Co+zna­menaj%C3%AD+hr­nky+na+plot%C4%9B&sa=X

Protože jak plaňky, tak trámky byly dřevěné, Možná je ti známa vláknová struktura dřeva, jejímž původním účelem bylo vést vodu s živinami kmenem mezi kořeny a korunou.
Řezivo se na pile zpravidla (kvůli maximální délce a kvůli pevnosti) primárně řeže v axiálním směru (po ose, „po létech“), načež se dle potřeby zakrátí radiálně („přes léta“).

Díky této struktuře a volbám řezů je kmen resp. trámek/prkno z něj nařezané nebo kmínek (plaňka) obzvláště náchylné nasávat vodu na svých koncích, nejvíce na tom HORNÍM, na který déšť dopadá. A voda ve dřevě nedělá dobrotu. Jakékoliv penetrace (vysychají) či nátěry (praskají, protože dřevo vlivem teploty „pracuje“ – roztahuje se a smršťuje) sice pomáhají, ale nikoliv dlouhodobě, navíc jsou to další náklady jak finanční, tak pracovní.

Takové dokonalejší zapouzdření dešti nejvíce namáhaného konce plaňky (a navíc v místě nejsnadnějšího průniku vody/vlhkosti do dřeva) výrazně prodlouží životnost. Zcela neošetřená plaňka dokáže podlehnout hnilobě za méně než 10 let (pak aby ses bál o takový plot opřít) a s ohledem na náklady a práci se málokomu chce dělat nový plot po pár letech doblba zas a zase. Tudíš se to moří, penetruje, natírá a na nejkritičtější místo dáš navíc nějakou „čepičku“, např. ve formě hrnku.

Tím nechci říci, že něco není na odpovědi marci1 (bo se mi líbí), ale chci poukázat na fakt, že to má i ryze praktický důvod, stejně jako u NENASÁKAVÉ železné trubky (viz Dochy), kdy nahromaděná voda uvnitř spolu s usazeným prachem je dokonalé prostředí pro vznik a podporu koroze.

Venkoncem si můžeš všimnout podobného přístupu např. na zděných sloupcích plotu/branek aj., kdy se horní konce sloupků „zastřešují“ střechovými taškami či čepicemi z hydraulického betonu apod., kde je rozdíl v nasákavosti mezi plnivem a pojivem (což v konečném důsledku vede k jeho „rozdrolení“/zří­cení). Nasáklá voda v zimě zmrzne a asi víš, že led umí trhat i skály.

ZKRÁTKA JE TO KVŮLI VODĚ, no. ;) :)

No tak já pamatuju spíš hořčičné sklenky a bylo to na zakrytí ocelových trubek.
Proč hořčičné sklenky? Protože obvykle přebývali. Proč zakrývat trubky? Aby dovnitř nepršelo. Vnitřek nebylo reálně možné chránit nátěrem.

Jo někde jsem viděl klasické hrnky na plaňkovém plotě. Tak to bude jak píše Marci 😉

Také jsem zakrýval trubky u plotu skleničkami a nepomohlo to. Ono to chce udělat tam jakousi stříšku, aby tam nepršelo a zároveň trubka mohla větrat. Pokud se to zajkryje skleničkou, nebo i plechovým víčken, tak se tam hromadí voda, která vzniká při změně teploty (rosný bod) , ta stéká po stěně a hromadí se dole, kde potom trubka rychle koroduje.

Ještě jsem to neviděl, jen na trubky, jak píše Dochy a Paul. Účel tedy bude nejspíš jak píše Marci. Na zakrytí celého plotu by těch hrnků muselo být… a stejně nejvíc hnijí příčné trámky.

Voda se nejlépe dostává do dřeva skrze čelní dřevo, tudíž proto se dávali jen na vršek :)

Kvůli hmyzu, který likvidoval škůdce rostlin. Někdy se vkládala sláma, aby měli hmyzí predátoři kam naklást svá vajíčka. Používám to dodnes a funguje to.

Upravil/a: kfujfzhdg