Proč se během života častokráte potýkáme s blázny?

zjentek

Led, zabij bobra zachrániš strom. Já to vnímám asi takhle: zabiji bobry a máme tady hodně stromů. Nechám je žít a je to tady samý bobr a málo stromů. Jenže příroda to nakonec „nějak“ zreguluje, nikdo neví jak a stromy bobři jsou najednou zase v rovnováze. Zabij bobra zachráníš strom- tak mám to řešit v praxi? Proč to vlastně řeším? To, co se v současnosti děje člověku, všechny ty nepřízně v ohledu k ekologii, je jakási regulace. Ona probíhá, já ji jasně vidím/vnímám. 🤷‍♂️ Jsem člověk takže s tím vnímáním nemám problém. Kdybych byl ten bobr, nějakou regulací bych se netrápil. Ale kdyby ten bobr byl já, řekl by: ty wole, my bobří se potýkáme s nějakou nepřízní. Cítím že jsem „nějakej zranitelnej“! No a teď jde o to, jakou vůli by takový bobr prokázal, bo snaha měnit SVÉ VLASTNÍ priority a uzpůsobit si SVÉ VLASTNÍ zázemí by mohla být řešením, aby jen jaksi „oddaně“ nechcípl jako nějaké tupé zvíře. Tohle ale nemá být návodem pro jakési bláznivé konzumenty. (;

led

Dnes fičí konzumní regulace. Nech brouka žít. Když chceš mít zdravý les nezabíjej bobra a dřevaře. Jenom dávej pozor, ať se bobři nerozmnoží.