Tento jev je jedinečný v naší planetární soustavě. Proč?
Tak jsem hledal. Ani Kepler neodpověděl na otázku, proč?
Našel jsem toto.
Měsíc je 400× menší než Slunce. Vzdálenost Země – Měsíc je zase
400 x menší než vzdálenost Země – Slunce.
Úhly neznám, nicméně vyjdou z těchto proporcí.
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? annas, Kepler před 2896 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Zatím ještě nikdo docela neodpověděl na otázku. Náhoda tomu chtěla, že Slunce i Měsíc mají přibližně stejný úhlový průměr – 30 úhlových minut. Protože oběžné dráhy jsou mírně eliptické, tyto průměry se taky mírně mění. Když je Měsíc v apogeu, nastává pouze prstencové zatmění. Ale jinak je to opravdu jedinečný jev v celé Sluneční soustavě – prostě náhoda.
0 Nominace Nahlásit |
Tu otázku jsi položil „šalamounsky,“ takže není jasné, na co se vlastně ptáš. Možné odpovědi:
0 Nominace Nahlásit |
to ale přece není nic tak zvláštního. Zakryje, ale pouze na relativně malém kousku povrchu Země (šířka pásu zatmění nedosahuje ani 300 km). Kdyby byl Měsic o něco menší, nebylo by Slunce celé zakryté nikde. Navíc jednotlivá zatmění se také dost liší a závisí na poloze a vzdálenosti Měsíce.
0 Nominace Nahlásit |
Kdyby nezakryl, nebylo by to úplné zatmění…
😉 sorry, nedalo mi to 😉
Domnívám se že pro vzdálenost země-těleso a průměr těch těles není
žádný fyzikální důvod (ve smyslu otázky). Zkrátka to tak vyšlo a my
lidé jsme tomu přisoudili zvláštní význam už proto, že je to tak
působivá podívaná… Na druhou stranu, kdybychom měli úplné zatmění
každých 14 dní, bylo by to docela všední na to abychom se o to nějak moc
starali…
0 Nominace Nahlásit |
„Kedysi dávno, keď ešte nežili ľudia…“ dalo by sa bájou, ale čo
už…
Slnečné svetlo vytvára Mesačný tieň, dopadajúci na bod s Pozorovateľom
na Zemi v okamihu, keď Mesiac pretína dráhu – priamku medzi
Pozorovateľom a Slnkom,
vzhľadom na pomer veľkostí „nebeských telies“ a umiestnení Mesiaca na
úsečke „Pozorovateľ " "Slnko“, kotúč Mesiaca sa javí voči
pozorovateľovi väčší ako Slnko a úplne ho prekrýva, čo dalo podnet na
vznik bájí o Vlkovi, Drakovi požierajúcom Slnko).
Tento bod na Zemi v skutočnosti pomerne malý (nepokrýva celú Zem) sa
pohybuje spolu s grafikónom pohybu vesmírnych telies, preto tento úkaz
(zatmenie Slnka) nie je každodenná údalosť
Iný variant vysvetlenia pre vás ako fotografa:
Zoberte si fotoaparát (oko pozorovateľa) do vzdialenosti 1 m dajte Mesiac
s priemerom 1cm, namierte na Slnko s priemerom 100cm vo vzdialenosti 100m, cez
objektív zistíte, že Mesiac zakryl Slnko
Dodatok:
„Tento jev je jedinečný v naší planetární soustavě. Proč?“ Pretože
všetky ostatné planéty a ich mesiace sa nenachádzajú v tej „správnej“
vzdialenosti medzi Slnkom a Zemou v danom okamihu Ako Mesiac, keď zakrýva
„výhľad“ na Slnko.
Z nášho pohľadu je to naozaj ojedinelý jav v našej Slnečnej sústave.
Ale nie je to ojedinelý jav vo Vesmíre. Ani náhodný jav. Takýchto zatmení
je určite viac.
Upravil/a: led
0
před 2896 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Je to souhra náhod, ale nebude mít dlouhého trvání. Měsíc se od Země pomalu vzdaluje a jeho zdánlivá velikost se stále zmenšuje. Za ár desítek tisíc let už uvidíme pouze prstencové zatmění.
0
před 2896 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Keplere, to nejspíš nebude „prostě náhoda“, ale vyšší moc …ta
božská.
Ať to vypadá jak chce, tak Eva taky ze žebra nevznikla „prostě
náhodou“.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2637 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1349 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1066 | |
Kelt | 1005 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |