Proč neustálé zdržování je projev dospělého chování, ale popohánění je chování připisované malým děckům?

Já jsem většinou hned připraven. Někdy mé okolí je pomalé a pořád zdržuje. Když jim řeknu, jestli by si mohli pospíšit, nebo se jich zeptám, kdy už budou hotoví, tak mi sdělí, že se chovám jak malé děcko.

Není divné, že člověk, na kterého se nemusí čekat a je připraven za chvilku se chová jako děcko s ti, co furt zdržuji a příprava jim trvá klidně i několikanásobně déle, se chovají jako praví dospěláci?