Souvisí to s pohyblivostí prstů a frekvencí jednotlivých písmen
v češtině. Už u historických psacích strojů se zkoušelo, co je
nejlepší pro ruce. Nakonec se zjistilo, že nejlepší je to, co je.
Při desetiprstové hmatové hmatové metodě leží prsty v základní
poloze – (levý malíček a další 3 prsty na asdf). Pravá ruka pokračuje
od ukazováku na jklů. (g, h je neobsazené – palce spočívají dole na
mezerníku). Z této základní polohy se prsty posouvají nahoru a dolů a
vždy se vracejí do této polohy. Kdysi se vycházelo z řady, na níž jsou
písmena QWERT, odtud název QWVERTY pro anglickou klávesnici, česká se
nazývá QWERTZ.
Abecední uspořádání psaní nevyhovovalo. Sice došlo k drobným
úpravám při umístění háčků, čárek, závorek, ale psaní písmen se
nezměnilo. Dnes se číslice dají psát i z numerické klávesnice.
Doplňuji:
Ještě dodávám, že se psací stroje k nám začaly dovážet koncem
19. st. z Německa. České stroje se vyráběly pod názvem Consul (Praha) a
Zeta (Zbrojovka Brno). Přesně si nevzpomínám rok výroby – asi 2. pol.
50 let až 60. léta). Po mechanických strojích nastoupily stroje
elektrické – německé a velmi nekvalitní stroje ruské výroby. Posledním
typem psacích strojů jsou stroje elektronické – rovněž německý
výrobek. Uspořádání kláves (přetrvává asi 100 let) převzala
i počítačová klávesnice.
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Já si myslím, že to podle používanosti písmen a dosažitelnosti
prstů.
Prostě ta písmena, která se nejčastěji používají jsou v nejlepším
umístění pro prsty, aby se třeba nemusely tak často natahovat. Proto je
např. Q na kraji a nahoře nalevo, protože se méně používá a A je
vhodně umístěno pro malíček.
Toť můj názor.
0 Nominace Nahlásit |
Klávesnice kopíruje zaběhlé umístění kláves s psacího stroje. To by nám Ti co umí psát po slepu a všemi deseti dali.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek