Avatar uživatele
paul1

Proč nabíječky nevypínají při nabití např. při dosáhnutí 90% kapacity?

Někde se píše, že by se neměly baterie nabíjet na 100% kapacity, někde že životnost baterie je daná počtem nabití. Také se píše, že rychlonabíječky jsou pro baterie škodlivé. Kde je pravda? Pokud by škodilo nabíjení na 100%, tak by neměl být problém nabíjení omezit na např. 90% kapacity a potom dát oznam: „konec nabíjení“ a nabíječku vypnout. Také ale dávání mobilu, resp. pevné linky do nabíječky (stojánku s nabíječkou) musí mobil poškozovat, t.j. zkracovat baterii životnost tím, že ho neustále dobíjí na 100% kapacity.

https://suppor­t.microsoft.com/cs-cz/windows/pou­%C5%BEit%C3%AD-inteligentn%C3%ADho-nab%C3%ADjen%C3%AD-v-windows-2ac1b4ba-6027-410a-b80e-f6767d867002

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 635 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Manfred05

Odpoveď byla označena jako užitečná

Nabíječky obvykle nevypínají automaticky při dosažení určité kapacity (např. 90%) z několika důvodů:

Bezpečnost: Nabíječky jsou navrženy tak, aby zabezpečily bezpečné nabíjení baterie. Pokud by se nabíječka automaticky vypínala při dosažení určité kapacity, mohlo by to vést ke snížení kapacity baterie a zhoršení jejího výkonu.
Kompatibilita: Každá baterie má specifické požadavky na nabíjení a ne každá nabíječka je kompatibilní s každou baterií. Nabíječky jsou navrženy tak, aby byly kompatibilní s určitými typy baterií a proto nemusí být vhodné, aby se automaticky vypínaly při dosažení určité kapacity.
Pohodlí: Mnoho lidí oceňuje možnost nechat nabíječku zapnutou, dokud se baterie úplně nenabije, aby si nemuseli dělat starosti s průběhem nabíjení. Takovéto nabíjení může být vhodné zejména u větších baterií, jako jsou např. baterie v elektrovozidlech, kde by ruční ovládání nabíjení mohlo být příliš zdlouhavé.
I když je nabíječka zapnutá po dobu nabíjení, moderní nabíječky mají většinou v sobě zabudovanou ochranu před přebíjením baterie, což minimalizuje riziko poškození baterie při nabíjení.

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?paul1 Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
orwell

Asi proto, že to nemají v popisu práce. Až budou konstruovány tak aby vypínaly při dosažení např. 90% kapacity, tak to budou dělat. A kde je pravda? Každej má tu svoji, jak je zřejmé i z odkazu uvedeného pod textem otázky. Záleží na druhu akumulátorů a výrobci, který si stanovuje podmínky pro nabíjení. Jsou různé druhy nabíjecích procesů, třebas „U“, „I“, „W“, pulzní nabíjení,… Já bych se v tom tak moc nevrtal. Je jasné, že počet cyklů „nabití – vybití“ je konečné číslo, řádově max. stovky až jednotky tisíc (a to už asi přeháním) a jednou to bude naposledy. Snažit se zoufale přesně dodržovat doporučené podmínky je sice chválihodné, ale nijak extrémně životnost akumulátoru neprodlouží. Spíš je škodlivé nechat ho dlouho ve vybitém stavu v nečinnosti. Taky nejsem přívržencem rychlonabíjení, při kterém leckdy na článku neudržíš ruku, jak hřeje. S tím nemám dobré zkušenosti.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
aliendrone

Tak především jde o náklady (výrobní). Nabíječka je „spotřební materiál“ jednak (a tomu by měla odpovídat cena), druhak tuto funkci je jednodušší zavést přímo na dobíjeném přístroji. Venkoncem USB port s nějakým cca 5V z nabíječky může klidně dobíjet zařízení s nominálním napětím 2V – kdyby tohle měla řídít nabíječka, tak vzájemné prokomunikování (už jen zavedení nějakého standardu) by přišlo draho.

U některých přístrojů toto LZE zařídit (že si režimy dobíjení můžeš nastavovat), dokonce to prý umí některé high-endové mobily (nwm, jen jsem slyšel). Logicky je jednodušší, když přístroj „ví co potřebuje“ (a řídí si dobíjení sám), než se snažit univerzální USB nabíječku naučit „všechny přístroje“ a jejich případné režimy.

Ale JE pravda, že akumulátory jsou citlivé na režim nabíjení. Typicky olověný akumulátor se optimálně nabíjí proudem 0,1C (tedy desetinovým jeho ampérhodinové kapacity – což v praxi znamená něco lehce PŘES 10h dobíjení z vybitého stavu). Tehdy chemické procesy na jeho deskách (přeměna síranu olova na porézní olovo rekombinací na kys. sírovou v elektrolytu) mají nejlepší průběh, aku se nabije na nejvyšší kapacitu, dochází k minimální degradaci desek atd. Jistě, LZE ho dlobíjet i proudem 0,2 C (rychlonabíjení), ovšem s dopady na výše zmíněné – nižší kapacita nabití, větší degradace, rychlejší „smrt“ aku atd.

Ovšem i při ideálním nabíjení akumulátoru dochází k degradaci, která vede nakonec k jeho zničení po určitém počtu nabíjecích cyklů. Jejich počet LZE ovlivnit právě způsobem nabíjení, ale i údržbu aj,.

Tohle platí v zásadě pro VŠECHNY akumulátory (vlastně VŠECHNY výrobky, nic nevydrží věčně). Pro některé více, pro jiné méně. Např. z hlediska provozu je držák NiFe/NiCd akumulátor – jsou známy i takové, které bez znatelné úhony vydržely 40 let v provozu (železniční vagony, těm stačí jen vyměnit elektrolyt a je jako nový, pokud se mechanicky nedomrví zvenčí). Ty ovšem mají své nevýhody (především nižší kapacita na jednotku hmotnosti [jsou velké], nižší napětí článku, horší průběh vybíjení, vyšší vnitřní odpor aj.)

Tyhle vlastnosti jsou vlastní v různé míře (dle typu) všem akumulátorům a proto se časem nakonec odporoučí. V jedné věci se ale mýlíš. Prakticky všechny přístroje MAJÍ základní regulaci dobíjení – při plně nabité baterii (např. u Li-ion aku dosažení napětí 4,2V) MUSÍ odpojit aku od nabíječky. Jinak by se zničily, jsou totiž velice citlivé na přebíjení a jejich zničení při včasném neodpojení je pravidlem. Totéž platí v menší míře i při vybití. To ovšem nehlídá ani nabíječka, ale v přístroji (případně přímo v akumulátoru) dodatečný elektronický prvek. A jeho „zkomplikovaní“, aby zvládal to, co požaduješ prostě něco stojí, no.

A pak NEZAPOMÍNEJ na to, o čem jsem nedávno diskutovali – globálně-ekonomický systém stojí na extenzivní produkci (více vyrábět, více prodávat = více vydělat). V takovém systému je prodlužování životnosti výrobků v RADIKÁLNÍM ROZPORU s jeho potřebami a zájmy. Tudíž zboží je NUTNÉ rychle opotřebovat a pak koupit nové, to je jeho heslo. Tohle Greténi a další darmožrouti přirozeně ingorují (nebo jen kosmeticky šeptem připomenou, aby se neřeklo), místo toho mektají o deštných pralesech, coby „plicích planety“ (lež jako věž, zdaleka nejvíce kyslíku vyrobí mořský fytoplankton, ovšem ten je moc netrápí – a asi každý ví/si domyslí PROČ ne). Nic divného u SYSTÉMEM PLACENÝCH darmožroutů, jejich úloha je totiž v obelhávání lidí a obhajování/podpoře systému – jakkoliv se tváří, že proti němu „bojují“. PROTO je systém tak luxusně podporuje.
Zkrátka NENÍ zájem o tech. řešení (s vyjímkou uživatelů/koncových zákazníků), ale na ty v MONOPOLNÍ globální ekonomice kálí Bílý Tesák – prostě kup co je a za cenu, kterou nadiktujeme, jinak si kupuj třeba na Jupiteru.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dochy

U některých akumulátorů se dá dobře detekovat plné nabití, nebo mírné přebytí. 90% by se muselo složitě dopočítávat a na to ty nabíječky nebývají stavěné. Mohl by si to ošéfovat telefon, nebo notebook u svého akumulátoru a některé to pravděpodobně dělají, ale univerzální nabíječka, která ani neví jestli je tam zrovna 2200mAh nebo 2700mAh člának a už vůbec netuší zda je článek nový nebo už jen s poloviční kapacitou to z logiky věci zvládnout nemůže.

0 Nominace Nahlásit