Předně je třeba říci, že sovy neotáčejí hlavu o 360°, ale
o trochu méně – zhruba 270°. Na otázku odpověděl RNDr. Ondřej
Sedláček, Ph.D., z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK.
A teď k vlastní otázce. V situacích, kdy si my lidé vystačíme
s pohybem očí, musí sovy otočit hlavu. Jejich oči zasazené v hlubokých
jamkách jsou totiž nepohyblivé. Proto sovy potřebují nějak kompenzovat
šířku celkového zorného pole bez nutnosti pohybovat celým tělem.
Pohyblivost ptačí hlavy je zajištěna tím, že první krční obratel,
takzvaný nosič (atlas), je spojen s lebkou pouze jediným týlním kloubním
hrbolem. To je rozdíl oproti savcům, kteří mají tyto hrboly dva.
Extrémní rotaci umožňují také další anatomická přizpůsobení,
především úpravy cévního zásobení hlavy. Krční tepny sov nejsou vedeny
po stranách krku, ale velmi blízko páteře, tedy blízko osy rotace. Proto si
je sova „neukroutí“. 🙂
Zdroj: https://www.lidovky.cz/orientace/veda/zeptali-jsme-se-vedcu-jak-je-mozne-ze-sovy-dokazou-otocit-hlavu-o-360-stupnu.A160510_095610_ln_veda_ape
0 Nominace Nahlásit |
Ja teda muzu bez problemu koukat 360 stupnu kolem sebe. Proste se otocim kolem dokola 🤷🏻♂️
0 Nominace Nahlásit |
Už jste se ptal.
Marci1 dnes vložila stejnou odpovwěd jaké já u cvašío prvjhoí
otázky.
Moje otázka
https://www.odpovedi.cz/otazky/dokazou-sovy-opravdu-otocit-hlavu-kolem-dokola
Dokážou sovy opravdu otočit hlavu kolem dokola?
Z jihého zdroje moje odpověd.
Lékař z amerického Baltimoru se rozhodl zjistit, jak je možné, že sova dokáže otočit hlavu o 270 stupňů v obou směrech, aniž by si přitom poškodila tepny či zastavila přítok krve do mozk.
My specialisté na snímkování mozku, kteří se zabýváme zraněními způsobenými poškozením tepen v hlavě a krku, si již dlouho klademe otázku, jak to, že po rychlém otočení hlavy nezůstávají tisíce sov nehybně ležet na zemi v lese,“ popisuje Philippe Gailloud z Johns Hopkins University. „Kdyby se o takový pohyb pokusil člověk, potrhá si výstelku tepen, což způsobí sraženiny, které povedou k mrtvici – kromě toho, že by si u toho zlomil krk.“
"Soví tajemství
Ve snaze přijít záhadě na kloub provedl Gailloud experiment, při němž
vstříkl kontrastní látku dvanácti mrtvým sovám a s pomocí
počítačové tomografie (CT) sledoval, jak se tekutina rozlévá tepnami
podobně jako krev. Při snímkování otáčel sovám hlavou. Následně jim
vpravil do žil látku podobnou plastické hmotě a podrobil je pitvě, při
které zakresloval trasy všech cév v těle. Objevil tak řadu
zvláštností.
Zjistil například, že v krčních obratlích sov jsou mnohem větší otvory než u jiných ptáků nebo u lidí. U člověka je například tento otvor přibližně stejně široký jako tepna sama, u sov je však desetkrát větší než tepna. Tyto otvory pravděpodobně fungují jako vzduchové polštáře chránící tepnu před poškozením. Kromě toho se u sov vertebrální tepna v místě, kde vstupuje do mozku, mírně rozšiřuje. U jiných živočichů je tomu právě naopak: tepny se směrem od srdce zužují.
TIP: Kulíci říční uprostřed města aneb Velké drama malých opeřenců
Podle Gaillouda mají rozšířená místa v tepnách funkci jakýchsi zásobníků, v nichž se může hromadit krev, takže mozek jí má dostatek i při otáčivém pohybu. Cévy v blízkosti mozku jsou navíc neobvykle hustě propojené.
Anatomie sov je jejich prostředí skvěle uzpůsobená. Aby mohly úspěšně lovit i v nejhlubší noci, mají obrovské oči podobné dvěma teleskopům. Jelikož jsou však posazené dopředu a nikoli po stranách hlavy a sovy jimi téměř nemohou pohybovat, vybavila je evoluce speciálními mechanismy, které tento hendikep vyrovnají. Některé z nich se podařilo Gailloudovi odhalit, o jiných možná zatím nikdo neví."
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek