Jak uvádí Drap. Po „sametové revoluci“ dostávali naši zástupci
vlády od zahraničních konkurenčních firem nabídky na odkup důležitých a
pro ně konkurenčních podniků. Scénář byl pokaždé stejný. Do medií se
lidem sdělilo, že se vyrovnal státní dluh v rozpočtu. Dotyčný politik
dostal velice pěkné všimné od zahraniční firmy (proto to hlavně dělal).
A zahraniční firma neměla konkurenci na našem trhu a mohla si dělat co
chtěla (zvýšit ceny). Pokud nešlo o energetiku, ale o konkurenční
závody tak se prostě zlikvidovali, aby se k nám mohlo vozit zahraniční
zboží. Výsledek je, že nám nic nepatří, nemáme podniky ve kterých by
jsme mohli pracovat a platíme vyšší ceny než v okolí.
Na závěr jednu větu, který řekl jeden politik začátkem 90 let. Česká
republika vyrábí hodně druhů zboží, což je zbytečné a neúnosné. My
můžeme většinu zboží dovézt. Už bohužel neřekl, kde si občané na to
dovezené zboží vydělají peníze. Naštěstí, nebo naneštěstí tento
politik před rokem udělal takové rozhodnutí po kterém většina národa
konečně poznala co je vlastně zač.
0 Nominace Nahlásit |
Proto, že je to zřejmě vládní politika, alespoň co se několika posledních vlád týče, Rozdat a rozkrást poslední zbytky toho, co státu zůstalo.
0 Nominace Nahlásit |
Přece nebudeme pracovat a mít zisky ze svého. Zaprodali nás, jak píše Drap – politici!
0 Nominace Nahlásit |
Většinou jde o bývalý majetek státu, který stát rozprodal za
„nejvyšší nabídku“ (co bylo v zákulisí takových prodejů, to není
třeba rozebírat – nikdo z těch, co do odprodeje našeho národního
majetku měli co mluvit, není rozhodně chudý).
Také na náš trh vstoupily banky nové. Neexistovaly právní předpisy,
které by tomu mohly zabránit a dodnes neexistuje žádná právní norma,
která by konkrétně v bankovnictví státu umožnila nad „nováčky“ na
našem trhu kontrolu. My banky „živíme“ z poplatků ze svých peněz a po
skončení roku jde celý zisk do zahraničí. Máloco se potom vrací jako
investice do zhodnocení zdejších majetků zahraničních společností.
Ještě horší to bylo u našich velkých výrobních závodů. Tam se tak
dlouho střídali různí zahraniční majitelé, že nakonec zůstaly na
velkých plochách pouze prázdné haly a nezaměstnaní na úřadech
práce.
Přirovnala bych obchodní strategii naší vlády k hodům supů
u mršiny.
0 Nominace Nahlásit |
Ještě dodám to, že si noví majitelé privatizovaných fabrik přišli za pár korun k celým archívům zlepšováků a technickým výrobním podkladům… to vše následně putovalo za hranice a tady to mohli konečně zavřít a rozpustit. Po letech shromažďovaný „český um“ tak vydělává v zahraničí.
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Co jsme si volili, to máme. Starají se o nás jak nejlíp umí a jak je
kontrolní orgány nutí.
Kde je moc a není kontrola, tam to dopadá právě takto.
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek