Proč, když se řekne nesmrtelnost, všechny hned napadne, že by nikdy neumřeli?

Protože to je doslovný význam tohoto slova. Doslovný význam nás napadne jako první zcela přirozeně, až pak začneme přemýšlet o obraznostech.

Upravil/a: quentos

Pokud se koukneš na „definici života“, těžko si něco jiného představit.

To záleží na každém jedinci, jak si to slovo vykládá.

Pochybuji, že by něco stále žilo, žilo, žilo a žilo na věky a nikdy by nechcíplo. Všechno má svou životnost. Dokonce i hvězdy a planety.

Jelikož se o tyhle věci zajímám, tak nesmrtelnost bude vypadat následovně:

Sice vyspělá medicína v budoucnosti umožní běžný věk 150 let, ne-li 200 let (lidský mozek by mohl mít teoreticky maximální kapacitu tak 300–400 let). Ale smrt by se nedala vymýtit. Kdyby si umíral, tak by pouze naklonovali tvoje tělo, které oskenovali například, když ti bylo 20 let a údaje si tehdy uložili. Takže by z těchto dat vypěstovali úplně nové tělo. Pak by tvoje vědomí přenesli spolu se vzpomínkami (mnoho by jich muselo být asi z bezpečnostních důvodů pro další život vymazáno) do nově vypěstovaného těla. A tento proces by se mohl opakovat do nekonečna.

Myslím, že nesmrtelnost bude spíš prokletí. Co takový člověk, kterému je 1 000 let. Viděl všechny film, četl všechny knihy, navštívil celý svět, zkusil všechno a prostě už nemá co zkusit nového. Život ho začne nudit a stejně by zažádal o smrt.