V irsku jsem si koupil kvalitní kartáček za 1.5eura. Tak kvalitní že to ani nejde koupit na půdě ČR(i ty drahé kartáčky v čr nemají takovou kvalitu). Nebo třeba v irském lidlu prodávají plechovku ananasu za 0.79euro(20 kč) tu stejně velkou plechovku prodávají v českém lidlu za zhruba 65kč. Pak se člověk nemůže divit že s ušmudlaným důchodem má průměrný důchodce problém přežít. Jak se jim to může vůbec vyplatit protočit za jen 20Kč? Jelikož se furt jedná o to samé zboží. Česká plechovka s ananasem tam nemá nic extra přidané takže nevidím důvod proč by to mělo být tak drahé
Zajímavá 0 před 366 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Politiky opozice vlády i médii, je toto téma, neustále „omíláno“.
😉
Důvodů je několik.
Odlišné daňové zatížení, DPH, (nižší či nulové než v ČR).
Výraznější státní dotace prvovýroby/zemědělců, kteří je účelně
využijí, ne jen pro obohacení.
Nižší marže (zisky) obchodníků/prodejců – stačí, když KAPE,
nemusí téci proudem…, nejsou nenasytní, odbyt je průběžný).
Větší konkurence tlačí cenu dolů (srovnatelné např. u ČR x Rakouskem
u nábytku, stavebních hmot, potravin, i když mají dražší dopravu,
zboží je levnější).
Množstevní slevy (od výrobců), pro odběratele ve velkém (týká se všeho,
ne jen potravin). Velký stát, více obchodů, větší poptávka a odbyt
Příklad:
Obuv, výrobky zn. CONVERSE.
Prodejci/obchůdky v ČR odeberou menší objem zboží, než Francie nebo
Německo. Mohou tedy prodávat levněji a záleží, opět na DPH, uvaleném na
zboží v zemi a na zisku (marži) prodejce. Tak je to s elektronikou, oděvy
atp. Mívají i rozsáhlejší nabídku modelů.
Odlišná cena prodejce, pro různé zahraniční trhy (dalo by se říci, že
„pod cenou“, oproti českému trhu).
Poptávka
po zboží, ze strany zákazníků a jeho nedostatek, zvyšuje jeho cenu (tedy
výrobce a obchodník pak má vyšší zisk).
Dotace EU, schopnost jejich využití, pro podporu podnikatelské sféry. Ochota
je využít ve prospěch zákazníků, zlevnění/zkvalitnění výroby.
Nehrabat jen pro sebe.
STÁT/vláda, má v rukou úpravu daňového zatížení zboží, DPH (nyní
jsme svědky jedné z úprav, v neprospěch většiny národa).
V některých státech je silnější ekonomika. Případně schopnější
vlády. Vlády, které podporují především vlastní národ (jeho
spokojenost, schopnost uspokojit/navýšit objem nákupního koše občana),
zemi
Kvalitní práce firem, zejména u státních zakázek. Příkladem jsou
silnice (stále dokola se v krátkém čase opravují/upravují.
Možná se v některých zemích méně „KRADE“ (méně se okrádá stát),
u státních zakázek, méně nevýhodných zavazujících smluv. Pak není
nutné vybírat tak vysoké daně (ze všeho), od občana, Tam, kde může stát
„vybrat“ daně, ve prospěch národa, se nic neděje.....
Atd. atp.
0 Nominace Nahlásit |
Protože jsou bohatší a můžou si to dovolit. 😅 Odpověď máš v otázce. Možná ses spíš chtěl zeptat, PROČ jsou bohatší. Zde by byla jednoduchá Drapova odpověď, že mají silnější ekonomiku a umí lépe hospodařit.
Ale co se týká zboží, tak v žádném případě nemusí platit
pravdilo, že silnější, bohatší ekonomiky ho mají levnější. Naopak,
může být dražší (a obzvlášť pro turisty nevýhodnější), než
v chudších státech. A těch faktorů může být víc, ale například
průměrná mzda je tam mnohem vyšší, daně mohou být nižší, některé
náklady a poplatky mohou být nižší, takže ve výsledku je to
„dražší“ zboží pro ně levnější, lépe dostupné. Dále zákon
nabídky a poptávky, zákonů/politiky (přístupů/postoje k něčemu),
podmínek (jako i přírodních) té země atd atd. A typicky třeba SAE a
Dubaj – není tam levněji než v Česku; ceny jsou tam jako v jiných
mocnostech a velkoměstech, ale v porovnání (nejen) s Českem mají mnohem,
mnohem vyšší průměrné mzdy, nižší daně, lepší hospodaření obecně
a liberálnější ekonomiku.
Já osobně ale nepovažuji silné ekonomiky s drahým zbožím navíc
i třeba s vyššími daněmi a regulací za skutečně bohaté a ideální;
navíc i ve státech s relativně dost silnou ekonomikou, mohou mít
rozsáhlou chudobu, nezaměstnatnost, bezdomovectví, žebráctví, místami
i klidně hladomor a všelijaké (nejen) ekonomické potíže. Což je vše tak
trochu paradox. Rostoucí ekonomika a docela (nebo jen zdánlivě) bohatý
stát, ale vesměs chudí občané. Není to až taková vzácnost. Rostoucí
ekonomika ani nemusí představovat bohatnoucí nebo bohatý stát (přestože
se to tak zpravidla bere) nebo jeho občany. Stát může být silný a může
mít i velkou ekonomiku a zároveň být chudý, s chudým obyvatelstvem nebo
v krizi (nebo před „vybuchnutím“) – různé říše/mocnosti
v historii, Francie před revolucí, SSSR, Rusko, Indie, Brazílie, Čína,
Írán, ale i třeba USA aj. – zde jsou ovšem Čina a USA na tom relativně
(sociálně) dobře, než ty výše zmíněné. Velká a silná ekonomika
nemusí se zkrátka rovnat nějaké super bohatství a kvalita života. Spousta
chudých zemí jsou označovány jako silné ekonomiky (z různých důvodů).
Nemusí to představovat skutečné bohatství.
Když chceš levnost, tak jeď třeba do Pákistánu. ;) Ale nezaručuju ti
dobrou životní úroveň ani vysoké příjmy, pohodlí/luxus, bezpečí ani
ekonomickou nebo jinou stabilitu. Ovšem když si „něco“ vyděláš a
našetříš v Česku (nebo i lepší zemi, třeba v tom Dubaji) a
přestěhuješ se tam, tak tam budeš bohatý pán. ;)
Každopádně důvody, proč má stát takové a taková ceny (i v porovnání
s jeho ekonomikou) mohou být různé a faktorů je několik. Je to celé
větší problematika. Když tě zajímá víc a chceš znát příčiny,
zabývej se ekonomií a ekonomikou. A zační klasickými autory, obyčejnými
školními učbnicemi (ty ber s VELKOU rezervou) a na motivaci je dobrý a
srozumitelný třeba Bastiat. Pak bude dobrý Hayek a Mises. Jestli chceš být
ekonomický de*ílek, tak se zabývej hlavně Keynesem a můžeš třeba dělat
ekonoma v lecktrém státě, který hospodaří naprsoto šíleně, nesmyslně
a hezky pěkně na dluh.
Upravil/a: Disraeli
0
před 366 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Výplata není důležitá.
Podstatné je to, co za ní v dané zemi pořídíte a jak vysoké náklady
jsou na základní živobytí a potřeby.
Silná, prosperující ekonomika, nabízí lepší, podmínky.
Výška mezd se odvíjí od schopnosti a ochoty zaměstnavatelů, zaměstnance
ohodnotit.
Jsou země, kde koupíte šaty za 5, 20, 5é, nebo 500 dolarů…. A za
bydlení ve městě, v nájemním bytě musíte zaplatit 50 000 Kč.
Smutné je, když někde berou v přepočtu, průměrně, např. 60 – 80,
100 tisíc Kč. Za stejnou šunku, ananasový kompot, sedačku, zaplatí
o 10%, 30% nebo 50% méně, než našinec doma. S čistým příjmem
25 000 Kč, či důchodem 18 000 Kč.
Sytý hladovému nevěří.
U nás, má menší část obyvatel také vyšší mzdy 50, 80 a více
tisíc). Mají větší možnosti. Sociální rozdíly obyvatel zemí, jsou
téměř na celé planetě.