bolak

Proč je množné číslo od slova „člověk“ slovo „lidé“?

Má to nějakej důvod, že zrovna u člověk se množné číslo neodvozovalo ale stvořilo se úplně nový slovo? Asi musí mít ne, v angličtině je to stejnětak: human > people.

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 7 před 4501 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: 7 příspěvků, nejnovější před 4501 dny

Nejlepší odpověď

annas

Tvary vznikly jako rozlišení významu mezi člověci (člověkové) a pozdějším tvarem ľudé, ľudie.

Původní staročeské slovo člověk = poddaný, nevolník, nešlechtic. Množné číslo bylo člověci nebo člověkové, později pozd. ľudé, ľudie.
Člověk, pl. člověci, člověkové) = ; poddaný, nevolník; člověk obecný nešlechtic.

Později se význam rozšířiyl na dnešní: např. člověk =lidská bytost obdařená tělem a duší, jedinec mužského pohlaví atd.

Tvar člověkové se v stč. používá o číselně přesně určeném n. určitelném souboru jednotlivců, u pl. formy ľudé, ľudie převažují významy ‚lidé, lidské bytosti‘:‚lidé, číselně nespecifikovaný souhrn lidských jedinců
.
Dnes se význam „lidé“ používá u obou variant: – 2 lidé i mnoho lidí.

Doplňuji:
Šotek způsobil překlep u slovesa „rozšířil“.

Zdroj: Staročeský slovník

Upravil/a: annas

9 před 4501 dny

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

led

Môže to mať korene v starej gréčtine, ktorá bola v staroveku pomerne rozšírená
príklad v skloňovaní mena Zeus – Dia
ale presnejšie vysvetlenie nechám na niektorého jazykovedca

5 před 4501 dny

0 Nominace Nahlásit

Diskuze k otázce

bolak

annas: Dobře, ale proč se zavedli „lidé“, když už jsme měli „člověci“? A proč se člověci přestali používat a zůstali jen lidé?

před 4501 dny Odpovědět Nahlásit

annas

Člověk i lud (lid) byli vedle sebe.

Člověk = poddaný, nevolník, nešlechtic. Etymologický slovník uvádí tvar ljudin6(jer) – svobodný jednotlivec z lidu, který platil pro lidi svobodné, kteří platili knížeti nějaký poplatek. Takže člověk – nesvobodný x lid(é) svobodný/í).

Ve staré češtině se cítil rozdíl mezi výrazem „člověkové“ – dva člověkové (člověci) x ludie, ludé – lidé vůbec.

Je všal problém určit podobu tohoto termínu. Zdá se, že tvar „lid“ byl u Slovanů jednotné číslo – původ od jiného indovevropského základu (podobně jako národ) než plurál lidé.

Toto je rovněž možný další důvod, proč se rozlišili lidé od člověka – řekla bych po zániků knížectví.

První rozlišení, týkající se počtu. které jsem uvedla, netuším, kdy se objevilo, ani jsem v chytré knize nenašla. Také zapůsobilo rozdílné skloňování mezi jednotným a množným číslem (jiné kmeny).

Lúd = populus. Ludové – populi a homines (lidé a muži).

Shrnnutí – zánik skutečnosti (knížectví), změna skloňování. zánik duálu, Člověk byl jen muž, nikoliv žen, lidé zahrnovali muže i ženu.

před 4501 dny Odpovědět Nahlásit

led

A myslíte, že tento princíp prevzali neskôr západné národy – anglosaské, normanské od slovanov? vikingské a saské nájazdy…
Priznávam, počas tejto látky na škole som blicovala :)

před 4501 dny Odpovědět Nahlásit

annas

led, etymologický slovník začíná u indevropských jazyků, uvádí vztah k různým jazykům, nejvíc ale srovnává slovanské. Jde o jazyky s předponou staro-. Vztah k ostatním jazykům (kromě indoevropských) neznám.

Ale stejně je zajímavé zjišťovat, jak to bylo. Někdy různé názory, jindy se etymologové shodnou. Třeba nad člověkem a lidmi (dotaz boláka) jsem nikdy neuvažovala. Holt, člověk (v minulosti bych člověk nebyla), se stále obohacuje.

před 4501 dny Odpovědět Nahlásit