Proč je Afrika tak pozadu oproti zbytku světa?

Je to prostě historií a vývojem ekonomiky, některá území taky kvůli prostředí (spousta suchých míst, pouště atd). Afrika je bohatá na různé přírodní zdroje, ale neumí jich využívat tak, aby z toho země těžily – těží z toho buď státy jiné (neafrické) anebo jednotlivci – ti by mohli podporovat rozvoj tamního obchodu (ekonomiky) jenže oni obchodují zase s neafrickými zeměmi (i když ani nemají moc na výběr).

Různé africké státy byly ještě do nedávna (do konce min. století) koloniemi popř. závislými státy – především Francie, VB, Portugalsko, pak Belgie, Německo, později i Itálie (ale nejvíc Fr a VB). Někteří – jakože všichni – kolonie využívali jen kvůli přírodním zdrojům (těžili tam, ale nedporovali ekonomiku, zaměstnanost, obchod – prostě jen těžili z nerost. bohatství a tím vykořisťovali tamní lidi a bohatli na jejich úkor. Tamní guvernéři ještě víc vykořisťovali i to, co ti lidi měli a nestarali se o ně). Prostě se nijak nerozvíjeli.

Na většině Afriky je zkrátka špatně rozvinutá ekonomika, strašná infrastruktura, znehodnocené peníze, špatný obchod, špatná dělba práce, málo (tuzemských) podniků, zanedbatelný anebo žádný průmysl, modernizace, atd… špatné HDP. Navíc na mnoha místech Afriky lidi spotřebují to, co sami vyprodukují – to na čem pracují (pracují pro sebe – tzn. sourkomý a skromný chov dobytka jen pro sebe, rybolov, pěstování plodin atd… ale to všechno si spotřebují sami). Popř. se místama živí jako lovci a sběrači = to není ani primární sektor (což už by byla země 4. světa). Je tam spousta přírodních „národů.“
Navíc lidí je tam dost – některé státy mají vpodstatě nadbytek obyvatelstva (desítky milionů obyvatel) a špatné hospodářství – to se vzájemně ještě zhoršuje, když se v tom neumí chodit.

Není tam kapitalismus – místama jo, místama ne. A i tam kde je, je zanedbatelný (zvlášť protože to není jejich kapitál = těch afrických států a jejich obyvatel).
Pro zemědělství je tam třeba taky špatná půda (když už nemají ten průmysl ani jiné sektory) a přesto převládá.
Taky tam nejsou rozvinutá řemesla, ani dobré školství, kde by se to naučili (jako školství za mě není nikde dobré – ale oni na několika místech Afriky ani žádné nemají).
Sekundární sektor tam víceméně je (jak se to vezme – někde není vůbec), terciální zanedbatelný a kvartérní tam taky není (jako místama jo, ale stejně je tam na nic, když ani nemají pořádně vyvinuté ty předchozí sektory). A nenechte se zmást jako průmyslu je tam dost, ale často není tuzemský a ani neslouží tuzemsku. Samotná většina afrických států průsmysl nemá, zakládá si na primárním sektoru (zemědělství) – ale ne ve státě, ani u soukromníků, ale prostě rodiny samy obdělávají půdu a samy spotřebovávají její užitky.
Africe vévodí primární sektor, jenže tohle je asi nejhorší kontinent pro zemědelství – a u nich je to to hlavní, spolu s lovem a sběračstvím a chovem dobytka.
Často je ta země největším vývozcem toho a onoho (nějaké nerostné bohatství – těžba aj) – a to je vlastně to jediné, co táhne celou tu ekonomiku toho daného státu. Dost často ale nejsou některý ty země majiteli toho průmyslu – tzn. ta země třeba může být největším vývozcem rudy, roby, fíků atd., ale majitel firmy, která zpracovává/těží ty produkty, patří jinému státu (respektive občanovi toho jiného státu = neafrickému – třeba americkému podnikatelovi, a pak to co vyprodukuje prodává zasa do neafrických zemí – jako třeba do Evropy, do USA atd).

V koloniální éře byl taky rozvinutý barterový obchod, i když to je vlastně celkem nepodstatné, protože to stejně všechno vlastnili jen VB a jen oni obchodovali (ale ne s Afričanama), takže tam v Africe nebyl žádný prospěch pro obyvatelstvo a ekonomiku (ani na základě barteru).

Není tam žádná specializace, nabídka a poptávka je na bodu mrazu (co poptávat, když ani není žádná nabídka?), nulové komparativní výhody -navíc tam valstně ani není žádný mez. obchod a lidé tam nemají (ekonomické) incentivy. Samozřejmě se to netýká úplně celé Afriky, i když většiny jo.

Někde ani není měna, někde žijí primitivní kmeny, někde nemají papírové peníze, je tam nejednostnost (v kmenech, jazycích, kultuře, náboženství – a to vše třeba v jednom státě. Je tam vysoká kriminalita atd. atd.).

Prostě země třetího světa = špatná ekonomika, což má víc faktorů a činitelů. Ale všechny se vzájemně ovlivňují.

Chabá politika = chabá ekonomika = chabé školství = chabá životnost a žádná iniciativa (pro změnu, pro zlepššení, „něco s tím udělat“).

Ale zase nadruhou stranu, jak kde v Africe – je to velký kontinent a místama jsou tam i celkem vyspělé státy, ale moc jich není a i v těch vyspělejších vzdělanost pokulhává a kriminalita je vysoká a celá ekonomika i tak vratká.

Upravil/a: DoTazatel

Lidé tam po tisíce let žili z toho, co poskytovala příroda. Nemuseli se naučit připravovat zásoby na zimu, nemuseli se naučit organizovaně pracovat a dnes jim tyto dovednosti chybí. Rozvinutý svět to dorazil tím, že jim ukázal, jaké bohatství lze mít, ale už ne dost jim ukázal, za jakou cenu.

Tak co je zbytek světa? V čem je Afrika pozadu? Podívej se, kolik Afrických fotbalistů hraje Premiere League, nebo španělskou, či italskou ligu a porovnej to s našimi. A co chceš dále hodnotit? Napřed si zjisti informace a podlož to důkazy.

Protože pořád nese dědictví po koloniálních mocnostech, neumí si sami vládnout, nemají vlastní významné vzdělávací instituce, v podstatě neumí nic. Ani využít své vlastní přírodní bohatství. No a hlavně nemají politickou vůli, myslím že horské gorily jsou na tom líp.

Tak nerostného i přírodního bohatství je tam nespočet, jen bohužel tamní obyvatelé upřednostňují tradiční domorodý způsob života.

Západní kolonialisty vyhnali, co po nich zbylo nechali schátrat.

Jak v čem. V některých divošských dovednostech, jako ulovení lva holýma rukama, plížení ve vysoké trávě, ve fotbale nebo ve sprintu budou asi v průměru napřed. I v bojových dovednostech a lstivosti jsou dobří, třeba takový Afričan Radovan Krejčíř…

Podívej se na africkou komunitu v USA. Ale ne prostřednicvím hollywoodských fil­mů.

Berlínská konference v roce 1884 věc, rozdělení Afriky pro 14 evropských států. Obchod s otroky migrace.
1 světová válka Afrika dodavatel části potravin, surovin a vojáků.
Po válce upevnění kolonií pro mocnosti.
Anglie 21 kolonií
Německo 5, Itálie 5, Francie 15
V roce 1960 Charta OSN rozdělení Afriky podle šablon a nikoliv podle národů.
Současný stav Afrických zemí není důsledkem aplikace různých způsobů správy.
Přesto je zřejmé, že kolonizátoři jsou za současný stav afrických zemí zoodpovědní.