Proč herečky (ale i někteří) herci ve starých filmech tak „zpívají“?

Určitě jste si toho ve filmech pro pamětníky všimli. Myslela jsem, že to bylo dobou, ale i dnes ještě slyším válečné a (zejména) předválečné ročníky při mluvení takto „zpívat“. Klasickou zástupkyní „zpěvanek“ byla Růžena Šlemrová, ale ani Věra Ferbasová nebyla pozadu. Zrovna včera jsem slyšela rozhovor dvou starších žen – a bylo to opravdu silně „prvorepublikové“. Nevěřím, že dříve měli všichni tak vysoko posazené hlasy. Čím to je? Jaký je záměr těchto vysokých tónů při běžné mluvě?
Btw – výjimkou byla snad jen Adina Mandlová se svým níže položeným hlasem, tu jsem „pípat ve výšinách“ nikdy neslyšela. 🙂

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 8 před 4615 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

annas

Stanislavského metoda byla určena pro dvadlo, tvořila základ divadelní pedagogiky.

Filmové herectví bylo v začátcích, nebylo příliš propracované, takže mnohdy herci či herečky „přehrávali“. Navíc se mnozí neuměli před kamerou pohybovat. působili nepřirozeně. Do filmů se vybírali třeba i ti, kteří zaujali svým vzhledem. Zřejmě i nedokonalá zvuková technika snižovala úroveň záznamu a zkreslovala netrénovaný hlas. Také jiné nároky na kvalitu, bylo to něco nového ..

Mně osobně připadal přirozený Vlasta Burian, měl i pěkný hlas.

11 před 4615 dny

3 Nominace Nahlásit

Další odpovědi

anonym

V začiatkoch filmu, keď ešte nebol zvuk na tom nezáležalo. Neskôr mnoho hercov predtým hrajúcich v rozhlase, sa nedokázalo odosobniť od afektovania a pátosu natoľko, až sa z toho spravila móda rozlišovania charakterov postáv. napr. naivka – blondýna, vysoký hlas, zápora – škaredý kukuč, chraplavý hlas. Tento spôsob potom od filmových hviezd prevzali i bežní ľudia.
Doplňuji:
Stanislavského škola sa presadzovala viac v divadle než vo filme. V obmedzenom priestore javiska svojou dynamikou zvyrazňovala myšlienku.
„Všetko je v pohybe“

Upravil/a: anonym