Proč dobu vlády KSČ hodnotí lépe staří lidé, kteří ji zažili, než mladí, kteří ji nezažili?

nelze hodnotit něco,co se nezažilo na vlastní kůži.za posledních 20 let ti starší co zažili současnost i minulost mohou přece jen hodnotit lépe,právě proto,že si zažili obojího dost.

Patřím k pamětníkům, ale rozhodně vládu KSČ nehodnotím lépe než současnost. Možná mají už někteří moji vrstevníci horší paměť, nebo jim chybí ten správný nadhled 🙂

Ze svého aktivního života jsem polovinu prožil v éře komunistů, ve druhé části pak poznal éru tuhého kapitalismu. Proto objetivně uznávám, že současná doba má řadu nedostatků a v mnoha případech je hnusná až ke zvracení. Ovšem bojím se jen pomyslet kam by za 25 let v přísné izolaci od okolního světa „pokročila“ naše tzv. socialistická společnost. Teorie pánů Engelse a Marxe se sice hezky čte nebo poslouchá, ale v praxi se ukázala jako nefunkční. Do podobné situlace však časem dospěje také kapitalismus a bude něčím nahrazen. Čím těžko pojmenovat, ale kde by se asi dnes naše společnost nacházela při dále trvající cestě k socialismu, ukazuje pozice dosažená Kubou a ještě zřetelněji soudruhy v KLDR. Kdo těmto slovům nevěří, nechť laskavě ochutná tamnější výdobytky při pobytu v emigraci.
Doplňuji:
Zkuste zde prosím někdo popsat jak by to u nás vypadalo /společnost, ekonomika/ nebýt událostí v roce 1989 a co by asi obsahovaly tyto stránky. Fantazii se meze nekladou.

Upravil/a: dudu

•

Neboť v tu dobu neměli možnost si porovnat rozdíl života mezi východem a západem.
Navíc na lepší se vždy lépe zvyká a minulost idealizuje.
Kdyby se dnes měli vzdát všeho, co za za vlády KSČ nebylo, tak by se možná rozpomněli.

Vzhledem tomu, že jsme vlastně byli nedobrovolně zavřeni mezi ploty s ostnatým drátem a hlídání ozbrojenými vojáky, možná by se dalo mluvit i o Stokholmském syndromu.
To je ovšem již otázka spíše pro psychologa.
-

Protože mohou porovnávat. Zažili obojí !

Jak jsi na to přišel? Já jsem jí zažil a nehodnotím jí nijak dobře.

Protože:

• tehdy byli ´mladí´ (nebyli nemocní, lépe se jim hýbalo…)
• časem se negativní vzpomínky vytrácí
• slábne jim paměť i schopnost logického uvažování

…
Patřím mezi pamětníky – a rozhodně tu dobu nehodnotím lépe, než dnešek!
___
Naopak se domnívám, že mladí si „dobu vlády KSČ“ příliš idealizují. Nedovedou si představit, že třeba to, zda půjdou studovat (nebo jejich děti), závisí na posudku uklízečky domu, kde bydlí (svobodu berou jako samozřejmost). Nedovedou si představit, že v podstatě nelze cestovat (s výjimkou několika málo států). Nedovedou si představit, že stačí nevhodně pronesený nevhodný výrok k tomu, aby šli ´sedět´…

jak chceš hodnotit to, co jsi nezažil??…no přece nijak..informace se k tobě dostanou jen zprostředkovaně…na dobu „vlády jedné strany“ ze všech stran v oficiálních prostředcích slyšíš jen to, že bylo všechno špatně…takže ti nazbývá, než souhlasit, protože nemáš vlastní zkušennost…a protože člověk se snaží zapomenout na to špatné, tak ti, co to zažili srovnávají obvykle jen to, co za komunismu bylo lepší než teď…tzn. každý musel mít v občance razítko zaměstnavatele, takže bezďáci, feťáci a podobné živly nehrozili a okamžitě šli do chládku…byla jistota zaměstnání (samozřejmě po známosti lepší, ale to je dnes taky)…policie měla respekt (sice až nezdravý), ale kriminalita nebyla taková jako dnes, takže pustit dítě samotné na ulici se rodiče bát nemuseli…byla větší podpora rodiny, důchodců…byla prostě větší jistota a nebyl tak obrovský třídní rozdíl…sice se nikam nesmělo…myslím za čáru do kapitalistických zemí…ale většina stejně neměla tolik prachů, aby někam jezdila…na školu se vybíralo hlavně podle kádrového profilu (i když dnes jsme si moc nepolepšili, protože kvůli „dotacím“ školy vezmou kohokoliv, kdo nemá IQ tykve a o soukromých školaách a jejich úrovni ani nemluvím), každý protest proti režimu se tvrdě potíral a trestal, volit šla jen jedna strana a je jasné jaká…na mandarinky, co přišli jednou za rok před Vánoci se stály fronty, v obchodech skoro nic nebylo, vše podpultovka…ale nikdo se nikam tak neštval, děti trávily svá odpoledne lítáním po venku na vzduchu, družili se spolu a neseděly odcizeně u PC…zravotnictví, školství bylo zadarmo…ale to vše jen pokud jsi dodržoval pravidlo – drž hubu a krok, což ale hodně lidem nevadilo…i když dneska na to nadávají všichni…taky krátká pamět 🙂…a když se dnes podívám na důchodce, co skoro nemají na léky…kolik je exekucí, kolik lidí žije v bytové nouzi a přitom politici kradou, kde mohou (dřív byli pohlaváři taky samozřejmě z těch bohatších, ale nekradli tak okatě a nestydatě)…jak jsou všichni nervózní a uštvaní, rodiče nemají čas na děti…že stříkačky se válí pod každým mostem a raděj po nocích chodím s pepřákem v kapse…tak se ani nedivím, že ti co zažili staré časy je hodnotí lépe…nejsem z těch, co by to komunistickou dobu schvalovali a v rodině nikdo ve straně nebyl, ale zase ji tak šmahem jako většina neodsuzuji…vše má vždycky své pro a proti…ona ta naše demokracie, co si ji většina plete z anarchií, taky není nic ideálního…

protože za vlády KSČ byli staří mladí

Poněvadž nemají co hodnotit.
Znají současnost z praxe, dobu bývalou pouze ze zprostředkovaných informací, které jsou dnes hojně zkreslovány k horšímu.
Zkušenost
Doplňuji:
Chybička, opravuji: ‚Poněvadž mladí nemají..‘

Upravil/a: www

Já na tu dobu vzpomínám ráda, jelikož jsem byla bezstarostné dítě. A taky si vzpomínám, že rodiče si tenkrát dokázali udělat čas a jezdit společně se známými na výlety nebo na chalupu. Dneska je ta doba taková uspěchaná, ale to je spíš tím celosvětovým vývojem, kterýmu bychom neunikli, i kdyby tady vládli dodnes komunisti.
Takže se srovnává nesrovnatelné.

Vede se nám nejlépe za posledních 75let. A kdo si myslí, že ne, měl by se jít léčit.
Je buďto už úplně senilní nebo debilní . 🙂

Pochopitelně člověk hodnotí to, co zažil na vlastní kůži, než to, o čem slyšel nebo má neúplné informace z cizích zdrojů. Zažil jsem tu dobu, prožil jsem v ní většinu života. Každá doba má své hrdiny, ideály, vždy se něco může, něco nesmí, jedni jsou In a druzí out. Bohužel o tom nerozhoduje charakter člověka. Často o tom rozhodují bezcharakterní lidé , o hudbě, o oblečení, o kultuře a pod. Někdy i o životě.
Kdo tu dobu nezažil, nemůže srovnávat. Je to stejné, když si někdo přečte nějakou knihu od Karla Maye a udělá si představu, že takoví byli lidé na západě. Indiáni i ostatní.