Proč čerstvě posečená a na hromadu dána tráva za nějaký čas smrdí a je horká?
Ice, ano já to vím, ale ví to i ostatní, lidé z měst?
Edison:
Co jsem živ, tak jsem nezažil a nikde se nedočetl, že by tráva chytla
plamenem. To abych tu hromádku včera posečené trávy dnes odvezl, aby mi
nechytla chatka! 😁
| Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? EKSOT123 před 1633 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Nejlepší odpověď
A může i vzplanout. Obdobně zrní, uhlí, látky a další materiály. Při skladování je nutno sledovat teploty, případně vlhkosti, uvnitř takovýchto hromad vpichovacími sondami. Vpichovacími proto, že u velkých hromad se nemusí vnitřní stav na venek včas projevit. Teplo vzniká mj. z důvodu hnilobných procesů. Vlivem tepla pak dojde k vysušení jádra hromady, přehřátí a požár je na světě. Při hašení to je pak velký proboblém, hromady se musej velmi opatrně rozhrnovat, protože prudké rozhrnutí znamená prudký přísun vzdušného kyslíku a další prudké vzplanutí. Rozhrnování tak provádí za přísunu velkého množství hasební látky. Rovněž u velkých hromad jsou ta ložiska značně rozsáhlá, proto je hašení poněkud problematické. Kdysi se takto napadené hromady prostě nechávaly kontrolovaně dohořet, pokud to bylo v objektech, klidně i s objektem. Jako prevence funguje dobře „obracení“ hromad.
Upravil/a: Edison
| 0 Nominace Nahlásit |
Další odpovědi
K Edisonovi ještě doplním, že u siláží a senáží se zahřívání dá zabránit řádným udusáním (slisováním) a vzduchotěsným zakrytím. U dobře založené siláže se teplota během fermentace zvýší pouze asi o 10 °C. Důvody zahřívání jsou převážně bakteriální, v menší míře dobíhající dýchání rostlinných pletiv. Pří dýchání se sice uvolňuje energie, ale ta je z větší části využita na tvorbu ATP a dalších metabolitů, pouze menší část jako ztrátové teplo. Takže hlavním viníkem zahřívání jsou aerobní rozkladné procesy způsobené plísněmi a bakteriemi.
Upravil/a: EKSOT123
| 0 Nominace Nahlásit |
Nastáva jej rozklad a to sprevádzajú aj rôzne „vône“
Ako píše Edison vo svojom aktuálnom protipožiarnom školení, pri rozklade
aj vzniká teplo. „Hódně nebezpečné teplo… A může z toho být taky
požár!“
Upravil/a: led
| 0 Nominace Nahlásit |
Smrdí proto, že spodní vlhké vrstvy začnou tlít.
Horká je proto, že se spodní vrstvy zapaří. Je to stejný efekt jako
u priznicového zábalu, když tě bolí v krku.
|
0
před 1632 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Je to přirozená věc. Tak přirozená, že to někteří ptáci využívají při rozmnožování.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tabonovití#Rozmnožování
|
0
před 1632 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
nyjono: Priessnitzův obklad se ale nezahřeje bakteriálně ani samovolně chemicky. Zahřeje se tělesným teplem.
To vzplanutí není a nemůže být jen po bakteriálním zahřátí, protože bakterie v teple umíraj. Myslím, že se k tomu pak musej přidat nějaké samovolné oxidační reakce (v materiálu bakteriemi připraveném) a pak už to jede… Bakterie to mohou vytáhnout max na nějakých 60 což pro hoření běžných biologických materiálů nestačí.
Máš recht, bohužel už nemůžu odpověď upravit. Něco jsem našel,
jistě by se toho našlo víc, ale teď nemám čas. Zde píší mj.: Podstatou
biologického samovznícení je postupný nárůst teploty v důsledku
činnosti mikroorganismů ( bakterií), které vede k zahřívání. Při
teplotě asi 70 oC začnou bakterie odumírat. Teplota je však již
dostačující pro rozpad některých jednodušších rostlinných látek,
z nichž vzniká uhlík. Ten dále funguje jako v případě uhlí –
oxiduje, a tím zvyšuje teplotu látky, vzniká další uhlík a při teplotě
250 až 300 oC pak dojde ke vznícení rostlinné hmoty.
http://firepatch.blog.cz/0901/samovzniceni
Hufnágle, samozřejmě záleží na velikosti hromady. Takový stohy hořívaly běžně. Stejně sklady uhlí, látek… Ve skladech se mj. proto sleduje vlhkost. U malých hromádek riziko prakticky nehoří, je to ale krásná ukázka toho, jak požáry stohů vlastně vznikají.
Sráva, nebo-li SENO!!! To ti ale nic, vzhledem ke tvému věku neříká, viď. A to jsem totální městský odchovanec…
Ty nechápeš, že než to uschne, tak je to čerstvé. A právě při tom vzniají ty problémy. A je to součástí procesu sušení, čili tvorby sena. Ostrá hranice mezi čerstvou travou a senem neexistuje. Jenže to ty, při svém černobílém vnímání světa nejsi schopen pochopit.
Takže mám tu otázku jako smazat, prožože ses ptal jen proto, abys prudil? Ty totiž nevíš o ničem nic. Je zvláštní, že všichni tu píšem totéž. Jen ty to nechápeš. Já totiž nepíšu jen o seně, ale o jakékoli vlhké hromadě. Jenže ty to nechce pochopit. Jsi tu jen proto, abys prudil. Je to vidět na mnoha tvých příspěvcích.
Takže ses sám přiznal, že mažeš moje otázky i odpovědi, a věřím,
že nejsem sám, kdo je poškozený!
Já jsem tu od toho, aby mi bylo poraděno a abych, pokud znám odpověď,
i poradil, ale ty to stále nechápeš.
… Jde o to, že u malých hromad vzniklé teplo vyzáří do okolí a nezpůsobuje další zapařování. U velkých hromad je to takový uzavřený koloběh, kdy vzniklé teplo vyvine uzavřené ohnisko, okolo vlivem tepla dojde k dalšímu zapaření a uzavření ohniska. Teplo pak nemá kam unikat a dále zahřívá jádro. Při hnilobných procesech také vznikají hořlavé plyny, jako je metan. Mno… pěknej hnus…
Edisne problém je, že někdy podobný hromady ani nerozhrneš a ani „neobrátíš“. Příklad: halda Ema tudyk kusek od Prajzké. (;
- Zkoušeli jste pěstování hub na zahradě? (9 odpovědí)
- Jakou izolační fólii vybrat při stavbě zahradního jezírka? (3 odpovědi)