Odpovědi
Protože je módní to tvrdit. Lze připustit, že lidé s výjimečným sluchem dokáží rozeznat analogový záznam od digitálního. Ostatní poznají desku jen podle šumu a praskotu. Aby mohl být zachovaný analogový zvuk, musela by být deska vyrobená z analogového záznamu na magnetofonovém pásku. Pokud je ale master vytvořený digitálně, ke zkreslení už došlo a zpětným převodem do analogového záznamu na desku to původní charakter zvuku nevrátí.
| 0 Nominace Nahlásit |
Je tam ještě jeden aspekt. Pokud se nepletu, tak na desky se dělal trochu jinak mastering než na CD. Na desky se dělala větší dynamika, na CD se hlasitější pasáže více tlumily a ty tišší zesilovaly. U těch modernějších žánrů je to víceméně jedno, u vážné hudby to ale může být podstatný rozdíl.
| 0 Nominace Nahlásit |
Vinylová deska má oproti CD takřka neomezenou životnost. Také na ní
slyšíte celé spektrum toho, co bylo skutečně ve studiu nahráno, oproti
často ořezané nahrávce digitální.
Zde je trochu teorie: https://blog.salonydenon.cz/vinyl-vs-cd-co-zni-lepe/
Něco na toto téma také zde: https://www.azcd.cz/blog/clanek/zni-vinylova-deska-lepe-nez-cedecko-126/
| 0 Nominace Nahlásit |
Je to analogový formát, ale pokud máš digitální rip přímo z master tape, tak nic lepšího než kotouče už neseženeš
Upravil/a: Lurius
| 0 Nominace Nahlásit |
elkon: Lisované CD je myslím také relativně nezničitelné. Pokud se dobře pamatuju, problém u CD je s organickými barvivy u zapisovatelných/přepisovatelných.
No, takže relativně snadno jsou zničitelná obě média – gramo mechanicky neopatrným zacházením i samotným přehráváním, CD DA tepelněchemickou degradací, intenzita pak závisí od dodržení technologického postupu při výrobě, přičemž nedodržení se pozná až po létech (neslýchám zrovna málo často o nepřehratelnosti některých lisovaných CD DA po letech), CD-R/CD-RW nyní opomíjím. Co se týká věrnosti záznamu, tyto formáty si mohou podat ruku – záznamový a přenosový řetězec není schopen přenést vyšší harmonické, které jsou na různé maximální frekvenci prostě useknuty (u CD je to 44,1 kHz, u analogového gramozáznamu nevím z hlavy, ale nižší frekvence než u CD.) Jiné čarování u záznamu CD jako komprese/dekomprese a preemfáze/deemfáze taky věrnosti neprospívá a u analogu to zas má jiné své mouchy (odstraněné při digitálním záznamu podle Red Book pro CD), například tzv. přeslech mezi levým a pravým kanálem, který u CD neexistuje vůbec.
Tak jasně, rozlámat se dá víceméně všecko. Nicméně klasické CD, pokud to někdo nezmrvil, by mělo vydržet opravdu dlouho. Přepisovatelné co jsem tak četl, mají tendenci „hnít“ od krajů, tzn. některá mohou kleknout i když jsou celou dobu ve vitrínce. Frekvence nejsou useknuty na 44,1. Takovou frekvenci ostatně pokud vím nezvládne žádný člověk. Podle jakéhosi teorému je maximální přenesitelná frekvence poloviční oproti vzorkování, tedy 22kHz (a to ještě s výhradama), ale ani to pokud vím lidé obvykle nedávají, takže to by takový problém nebyl. Pak je spíše otázka, jaké pásmo považuje za slyšitelné zvukař a jeho technika.
- Je lepší shořet než vyhasnout? Právě před 25 lety (5/4 1994) zemřel Kurt Cobain... (6 odpovědí)
- Nevíte, ze kterého hudebního pořadu je tahle fotografie? (4 odpovědi)
- Jste spokojeni s letošním výběrem písní do Eurovize? (5 odpovědí)
- Která vánoční koleda je pro Vás tou nej? (12 odpovědí)
- Co si myslíte o podvodu s letošními výsledky Zlatého slavíka? Má tato "soutěž" a hlasování takto ještě vůbec význam? (13 odpovědí)