Proč bublina z bublifuku nevydrží delší dobu existovat?

Výdrž bubliny závisí i na složení roztoku (z čisté vody nelze bublinu vyfouknout kvůli jejímu vysokému povrchovému napětí). Podle tohoto návodu si můžete vyrobit roztok, z něhož by měly bubliny vydržet až desítky minut:

„Obyčejné toaletní mýdlo není nejvhodnější, lepší je mýdlo na praní nebo bezpříměsové z rostlinného oleje. Nastrouhané mýdlo rozpustíme ve studené vodě do formy hustého roztoku, který přecedíme, přidáme asi třetinu objemu čistého glycerinu a po promíchání necháme asi 2 týdny odstát při pokojové teplotě, dokud se na povrchu neutvoří bílá vrstva, kterou odstraníme. Po dalším přefiltrování máme roztok velmi trvanlivý a bubliny z něj mají životnost i několik desítek minut.“
http://vnuf.cz/sbor­nik/prispevky/14-01-Ambrozova.html

Z fyzikálního hlediska je to hezky vysvětleno na tomto odkazu (strany 3 a 4):

http://www.re­alisticky.cz/u­cebnice/02%20Fy­zika%20S%C5%A0­/02%20Molekulov%C3%A1%20­fyzika%20a%20ter­mika/05%20Kapal­n%C3%A9%20sku­penstv%C3%AD/02­%20Jevy%20zp%C5%AF­soben%C3%A9%20­povrchov%C3%BD­m%20nap%C4%9Bt%C3%AD­m.pdf

Bublinu zničí jednak postupné oslabování jejích stěn, ale roli hrají i nečistoty ve vzduchu, proudění vzduchu nebo teplotní změny. Pro dlouhou výdrž bublin lze doporučit: vyrobit si vlastní roztok podle návodu výše a foukat v klidném čistém prostředí bez průvanu a se stálou teplotou. Optimální povrchové napětí a ideální průměr oka jsem nezkoumala, nejlepší bude experimentovat s různými průměry oka v praxi. Na těchto odkazech je k tématu více:

https://clanky­.rvp.cz/clanek/k/ZP/207­01/BUBLINOVA-SKOLA.html/
http://www.phy­sics.muni.cz/~tom­tyc/zajfyz/po­vrch_nap-text.pdf
(část Přetlak v bublinách)

Princip fungování bublifuku je založen na vlastnostech roztoku tenzidu, do kterého je oko namáčeno. Tenzid je látka, která snižuje povrchové napětí vody a umožňuje tvorbu pěny a bublin. Existují i tak kvalitní tenzidy, které umožní tvorbu metrových bublin. Když pomineme mechanické vlivy, bublina praskne v okamžiku, kdy se její stěna zeslabí pod kritickou mez. To nastane vlivem gravitace – kapalina stéká k nejnižšímu bodu bubliny. Všimni si, někdy velkáí bublina odkapává. V podmínkách mikrogravitace na ISS by bublina měla vydržet tak dlouho, dokud nenarazí na aliendrona, nebo jiný hmotný výmysl. Velmi podobně jako jiné bubliny ze světa informací, politiky, financí…

Jak kde ? třeba ve vesmíru kde na ní nepůsobí gravitace a nevane vítr by mohal existovat velmi velmi dlouho 🙂 A tím také odpovídám na otázku kvůli kterým vlivům na zemi naopak dlouho nevydrží. Gravitace nutně přelévá objem tekutiny dolů a bublina od své svrchní části kde materiál ubývá nutně dříve či později musí prasknout.