Pro pány: už se vám někdy podařilo vyčúrat do sněhu smysluplný obrazec, nebo dokonce jednuduchou grafiku či obraz?

Skúšal som parabolicky hyperboloid, nakoniec sa to zosypalo ako domček z kariet

V zimě je mi zima na pindíka a tak to zkouším raději v létě.Rozsáhlé agroglyfy vyžadují ovšem pitný rěžim.;-)

No, moc to neřeším, ale OBVYKLE jde o nějaké „čínské znaky“, takže to nedokážu přečíst. (Ale protože jsem ALIENDRONE, tak je to určitě, ale URČITĚ nějaké VELKÉ MOUDRO a navíc vyvedené KALIGRAFICKY!) ;) :D :D

dudu>>> Nebuď pořád tak kyselej, ve tvém věku bys už mohl vědět, že lidé na smrtelném loži litují kdečeho, ale nikdy ne toho, že 1) přespříliš souložili, 2) přespříliš měli veselo. ;) :)

Dneska už by to díky prostaty šlo, ovšem zase se ztratil sníh…a to máš furt cosik..

Rčení, že kůň je jednou hříbětem, člověk dvakrát dítětem fakt platí.

Kdysi jsem se samozřejmě pokoušel podepsat… To byl samozřejmě úkol trochu nadlidský. Ale na monogram to stačilo.

Když čůrám, o obrazce se nepokouším, chci se hlavně vyčůrat.

Vzpomínám si na vyprávění Miroslava Horníčka o tom, jak ho nějaký kolega nakreslil v jeho nepřítomnosti a potom k tomu řekl: „Horníčka? Toho už jsem kreslil tolikrát, že ho umím vyčůrat do sněhu.“

Vzpomínám si i na knížku Miloše Nesvadby „Pulpuk, pes pro legraci“, kde kluci zapřáhli psa Pulpuka do kolotoče a jeden kluk se nabídl, že do sněhu vyčůrá nápis „Psí dráha“, ale nejraději jsem z té knížky měl tuhle část, kde Pulpuk způsobil zmatek v chodbě domu:

• ––––

Babička Kačerová po něm hodila stoličkou, ale trefila pana Vajsla, který se na ni obořil, ať si hází po sobě, a to zase rozčililo Lojzu Kačera, šel k Vajslovic dveřím a všechny jejich boty vyházel přes zábradlí.

• ––––