KAŽDÝ tvrdí že Bůh je zlý protože připouští utrpení ale když tomu chce zabránit a je tím pádem neurální/dobrý d už na to prostě nemá sílu, sice je fyzicky nesmrtelný ale ne neporazitelný, nic není neporazitelné ani bůh sám.
Zdroj obrázku: reformy.cz
Zajímavá 0 před 1596 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Chybou křesťanské nauky jednoznačně bylo, přesvědčovat své stoupence, že bůh (ať už je to tedy cokoliv nad naším vesmírem) nad každým jednotlivým člověkem bdí, linkuje mu osud a trestá každé bezpráví. Chybou to bylo právě proto, že každý kdo má oči, vidí, že to prostě není pravda. Pokud něco na úrovni boha existuje, tak jsme mu jako jednotlivci ale pravděpodobně i jako celá civilizace naprosto lhostejní. Stejně jako tobě je naprosto jedno, co se děje s třetím atomem od konce tvé levé tkaničky pravé boty … Nelze vyloučit že nejsme součástí něčeho tak nepředstavitelně ohromného, ale je velmi pravděpodobné, že pokud něco takového existuje, pak nás to není schopno vnímat, natož nad námi bdít, poslouchat naše nářky, apod…
Upravil/a: anonym
2Kdo udělil odpovědi palec? Herjulfson, Vojta24
před 1594 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kde jste na to přišel, že něco tvrdí každý.
To přece není pravda.
Stejně je hloupost to, že bůh nemá sílu. – dovíte se níž.
Pokud věříte v boha, musíte si uv ědomit, že bůh h je nehmotný, je to nwěco duchovního, není tedy hmota hmota, není ohraničený časem a prostorem, tedy je všudypřítomný atd., pokud berete křesťanské pojetí.
Z toho plyne, že u něho neexistuje žádná fyzikální veličina.
Na jedné stránce je podobná otázka, přečtěte si článek.
http://www.katolik.cz/otazky/ot.asp?ot=383
"Jednoznačnou odpověď nenajdeme. V Písmu se objevují 2 přístupy: jednak je utrpení a bolest důsledkem rozhodnutí člověka, jednak je prezentováno jako realita, kterou se nemáme snažit vysvětlit, ale spíš přijmout a doprovázet v ní druhé.
K prvnímu přístupu dodám už jen to, že nelze bolest chápat jako zvláštní trest, který Bůh na člověka sesílá. Spíše jde o důsledky lidského rozhodování (války, bída třetího světa = to, co nazýváme morální zlo), nakonec i tzv. fyzické zlo (přírodní katastrofy, nemoci…) mohou být do značné míry způsobeny lidskými zásahy do přírody, nevhodným chováním (Kdo nese vinu na tom, že se matce, která během těhotenství kouří a užívá drogy, narodí poškozené dítě? Bůh nebo ona sama?) Je třeba očistit naše představy o Bohu v tom, že by byl jakoby „instalatér“, který opravuje to, co se nám nelíbí, nebo co jsme pokazili. Bůh dal světu a stvoření jistou autonomii, utrpení na člověka nesesílá, ale dopouští jej. Nakonec Božím cílem není „nebe na zemi“, ale společenství s ním. A dokonale to bude až po smrti."
0 Nominace Nahlásit |
Píšeš nesmysly. Kdo to je každý? Je to otázka víry. Jak věříš, taqkový je i Bůh, pokud v něj věříš.
0 Nominace Nahlásit |
Vaša otázka je už od začiatku postavená na „hlinených
základoch“
1 – nemožno tvrdiť že „KAŽDÝ tvrdí“ pretože sa to nezakladá ani
len teoreticky na pravde. Možno „KAŽDÝ“ vo vás samom to tvrdí, ale sú
a boli na svete ľudia, ktorí to netvrdili.
2 – v jednej vete uvádzate rozporné navzájom si odporujúce tvrdenia.
Takáto veta sa nazýva „zmätočná“
3 – v mene každého tvrdíte:
„Bůh je zlý protože připouští utrpení ale když tomu chce zabránit a
je tím pádem neurální/dobrý d už na to prostě nemá sílu,“
Moja teória je nevedecká, nekresťanská, neznabožia a kacírska. ale
vychádza zo života:
„Bůh je zlý protože připouští utrpení“ treba si uvedomiť, že nie
Boh, ale ľudia si navzájom spôsobujú utrpenie.
Preto sa aj ľudia musia utrpeniu brániť, zabrániť mu a nečakať, až to za
nich spraví niekto iný.
Preto si ľudia sami musia vytvoriť svet taký, v akom chcú žiť.
A nespoliehať sa pritom na Boha, otecka a mamičku.
Hovorí sa, že „Boh človeka utrpením skúša“, ano, je to ako v škole,
ale aj v škole života sa musíme veľa učiť, aby sme ako ľudstvo dokázali
žiť samostatne, nie v závislosti na božstvách. Učite sa pre svoj
pokračujúci život, pre budúcnosť, nie pre minulosť.
Nebudeme sa predsa doživotne držať ocka a mamičky, ale chceme si vytvoriť
vlastný život podľa našich vlastných predstáv.
Začatím nášho samostatného života už prestávame vidieť idealizované
nesmrteľné a neporaziteľné schopnosti nášho „Boha“, ale začíname
vidieť v ňom človeka, ktorý nás doviedol k poznaniu.
K poznaniu samých seba:
Boh, to sme my ľudia vo svojom srdci, svojich myšlienkach, svojich slovách,
svojich činov.
A toto od nás otecko Boh chce. chce, aby mohol v pokoji odísť do
výslužby a venovať sa svojej zbierke známok a motýľov…
bez starosti o svojich blízkych a vzdialených potomkov, bez strachu
o svoje dielo…
0
před 1592 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Není věcí každého, zda a v co věří?
i když otázka tazatele je zmatená, neptal se na existenci boha . takže jako vždy neadekvátní reakce.
Ano je to věcí každého, ale když už se ten „každý“ ptá, těžko se může divit, že dostává odpovědi. A těžko se může divit, že někteří odpovídající prostě zajdou hlouběji pod povrch. V tomto případě zašla odpověď až na samé jádro a elegantně vyřešila celý tazatelův problém. Samozřejmě, pokud ji tazatel bude ochoten akceptovat, to však už ponechte na něm.
Když se nad tím zamyslím logicky. Až tak neadekvátní není. Je to odpověď na tazatelovo zjevné tápání, odpověď logická, odpověď která dává smysl a tazatelovo tápání okamžitě vyřeší.
Jistě, mohl by dostat odpověď která ho do zmateného blouznění uvrtá ještě hlouběji, a on bude bloudit dál a hledat odpověď v chaotickém labyrintu lidských výplodů fantazie. Otázka je, co z toho je odpověď lepší.
geOrge,
nezáleží mně na tom, zda věříte, nebo nevěříte.
Ale to, co jste napsal, není docela pravda.
Jak můžete napsat „každý“.
Vás osobně někdo přesvědčoval?
Vy jste studoval křesťanskou nauku?
Deismus x teismus
-
Vaše vyjádření je bohužel neosobní, působí jako manipulace.
I když je náboženství staré, tento způsob myšlení často člověku
pomáhá. , Navíc věřící lidé se dožívají vyššího věku.
--
" Pokud by měl ateismus pravdu, nelze to ověřit. Odpovědi ateismu shledávám filosoficky nedostatečné.
Mezi vědou a vírou není bitva. Ateismus a teismus jsou odlišné pohledy na svět, ale věda je věda.“
Věda není s vírou v rozporu, jen dává odpovědi na jiné otázky
Vědecké poznání podle „nových ateistů“ vytlačilo Boha mezi zastaralé mýty a báje. S tím zásadně nesouhlasí John Lennox, profesor matematiky z Oxfordu. K obhajobě křesťanství na akademické půdě jej přiměla zvědavost kolegů i jeho samotného. Věda podle něj odpovídá na jiné otázky, a je proto důležité se vymanit z naturalistických předsudků.