Odpoveď byla označena jako užitečná

Vyjmenovaná slova se upřesňuji. Když srovnám oba zdroje, u některých vyjmenovaných slov nebyl jasný původ bez znalosti vztahu ke slovu základovému, takže jsou doplněná. Přibyl i pravopis měst.

Po z – brzy, jazyk, nazývati, navíc Ruzyně.

Po f česká slova neexistovala – dnes se někdy uvádějí jen slova fyzika, refýž, zefýr; dále ještě , chlorofyl, stafylokok,fy­logeneze, fylogeografie a další slova s předponou fylo- (pozor, ne filo-), fytoplasma, fytoplankton a další slova s předponou fyto-, obojetnost se také projevuje v koncovce -y (karafy, Mustafy vs. po kafi).

Myslím si, že není třeba se je učit, ale zapomatovat si význam předpony fylo x filo, nebo fyto.

Takže se slova aktualizují, doplňují v souvislosti s vývojem jazyka někdy i změnou pravodpisu, protože se v češtině používá víc slov cizího původu, i když u vybraných slov původně šlo jen o česká slova.

Třeba se změnil v minulosti pravopis – sirup x syrup; Pozor na pravopis oxid x oxyd- v předponě. Kdysi v minulosti se z Velké Byteše stala Velká Bíteš.
–
Bíteš – pravopis se změnil vzhledem k chybné etymologii . Byteš – od být, někde tedy bývat. Bythess Welika – byla velkou obcí.

Zatím co později se odvození přehodnotilo na Bíteš – od bít – bojovné heslo pro nepřátelům bojovné heslo obránců města, kteří se povzbuzovali slovy: „Bi též!"
http://www.vbi­tes.cz/index2­.php?option=com_con­tent&task=ema­ilform&id=113

Upravil/a: annas

… tak já nepamatuju, že bychom se učili i ty všecka s velkým písmem, jen ta po z sedí (ostatní byly jinak): brzy, jazyk, nazývat se, Ruzyně … to víš, něco přibejvat musí, co by v té škole potom dělali …

Upravil/a: Mc Merkurion