Uběhne pro pozorovatele tělesa letícího rychlosti světla několik staletí?

Zkus si to představit jakože každé těleso má svoji celkovou rychlost. Ta se dělí mezi tím jak rychle se pohybuješ prostorem a tím jak rychle se pohybuješ časem.

Představ si, že se koukáš na hodinky, které jsou třeba položeny na stole. Jejich rychlost prostorem je nulová a čas tedy vidíš normálně. Pokud by se hodinky začali pohybovat prostorem(= budeš je po stole posouvat), tak se rychlost v čase zpomalí a půjdou pomaleji.
Pokud by se pohybovali rychlostí světla, tak pro tebe to bude vypadat jako, že nejdou.

Teď si místo hodinek představ kamarádku. Ta tě pozoruje jak skáčeš na místě. Všechno je normální. Pokud se ale začneš pohybovat, tak se jí bude zdát, že skáčeš pomaleji. Pokud by ses pohybovala rychlostí světla, tak pro ni to bude vypadat jakože vůbec neskáčeš. Pro tebe by ale všechno bylo normální, protože jsi sama k sobě v klidu. V důsledku bys teda mohla skočit třeba stokrát, ale ona tě neuvidí skočit ani jednou.

Důležité principy jsou právě to, že pohyb je relativní = musíš ho svázat s pozorovatelem. Druhý princip je, že rychlost světla je pořád stejná. Světlo tedy nelze dohnat, nepřebírá rychlosti jednotlivých soustav.
Také je nemožné dosáhnout rychlosti světla. Při zrychlování se zvětšuje hmotnost a je tedy těžší a těžší ten objekt urychlit. Při rychlosti světla se blíží hmotnost a energie nutná k dalšímu urychlení nekonečnu.