Co když babička, které jde po zebře šnečím tempem, už pomalu přechod opouští a mladík rychlým krokem na tu zebru zase vstoupí a řidič tak musí zase čekat. Kdyby šel ten jinoch pomalu, tak by řidič mohl jet, jakmile by bábi přechod opustila.
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? aliendrone před 771 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Mám raději ty rychlé, hbitě uskakující. To víš, i když dnes jsou auta vybavena dešťovými senzory a nemusíš se tedy otravovat se zapínáním stěračů, tak mi ti pomalí lezou na nervy i tak. Je to otázka efektivity a úspornosti. Čím méně stěrače používáš, tím logicky déle ti vydrží. Tak proč je opotřebovávat kvůli kdejakému sajrajtu? ;) :D :D
0 Nominace Nahlásit |
Tohle mne nezajímá. Jestli je to řidič, chodec, nebo kdokoli jiný, jediné, co opravdu preferuju, je čitelnost a rozhodnost. Uvedu příklady:
Chodec u přechodu:
modelový průběh a):
Chodec přijde k přechodu. Stojí od toho přechodu 2–3 ft. Já se blížím k přechodu na kole rychlostí 15 MPH. Ten člověk se na mne dívá. Já přestanu šlapat, kolo přirozeně zpomaluje. Ten člověk se přiblíží těsně k přechodu a dál u něj stojí. A pořád se na mne dívá. Já, z nějakých cca 10 – 11 MPH, začnu brzdit na Schritgeschwindichkeit. On pořád stojí a hledí. Protože nejde na přechod, já pokračuju v jízdě (Schrittgeschwindichkeit), a jakmile jsem těsně před přechodem (3–5 yd), on na něj vleze. Já musím zastavit vozidlo.
modelový průběh b):
Chodec přijde k přechodu, zastaví se 2–3 ft před přechodem, rozhlédne se vlevo vpravo, pak znovu vlevo a plynulým, ale nijak rychlým nebo zbrklým, tempem se blíží k přechodu pro chodce. Já přestanu šlapat, kolo plynule zpomaluje. Chodec vstoupí na přechod a mírně přidá (nemusí utíkat, nebo spěchat, prostě jde plynule tak, jak normálně chodí, nebo o trošičku rychleji, to je dokonale nepodstatné). Já vidím rychlost chodce: podle okolností buďto stačí, že nešlapu, on přejde, a já pokračuju v jízdě, nebo mírně přibrzdím, on přejde, já podřadím na 2–3/4 a plynule – kus před přechodem – zrychluju.
modelový průběh c):
Řídím autobus, v něm je deset cestujících. Jsem cca 50 yd od přechodu, chodec se přiblížil k přechodu, 2–3 yd od něj zastavil a hledí. Já pouštím jízdu, zapínám retardér na 1–2 stupeň a / nebo výfukovou brzdu. Autobus zpomaluje cca s takovým podélným zpomalením, jako, když v autě pustíš jízdu. Chodec stojí a hledí dál. Já zatahuju retardér, postupně, na cca 2/3 nejvyššího stupně, a při tom podřazuju na čtvrtý rychlostní stupeň (u pětistupňové převodovky na třetí, ale ty už dneska nejsou, nicméně, když jsem řídil já, byly obvyklé). Chodec stále stojí a čumí. Já přidávám na retardéru, podřazuju na třetí rychlostní stupeň (u pětistupňové převodovky vyřazuju) a začínám brzdit provozní brzdou – autobus zpomaluje na Schrittgeschwindichkeit. Jakmile jsem kousek od přechodu, chodec do něj vstoupí. Já s tím počítám, plynule zastavím vozidlo. Chodec přejde. Zařadím první rychlostní stupeň a celou tu „kolňu“ rozjíždím.
modelový průběh d):
Řídím autobus, 50 yd před přechodem uvidím chodce, jak k němu přichází. Pustím jízdu, chodce přichází k přechodu, podívá se vlevo, vpravo, a opět vlevo, a potom pomalu vstupuje do přechodu pro chodce. Já, plynule, snižuju rychlost retardérem na takovou, aby on plynule přešel (většinou o 10 – 15 kmph). Chodec přejde, podřazuju na čtvrtý (u pětistupňové převodovky na třetí) rychlostní stupeň, plynule pokračuju v jízdě.
Asi je jasné, že modelové průběhy b) a d) jsou ideální. Vysvětlím, proč:
Naproti tomu chodec, který se chová čitelně, rozhodně, není zbytečně zbrklý a zároveň pomalý, přispívá ke své bezpečnosti, a k plynulosti silničního provozu. Ten chodec podle a) a c) má zaděláno na to, až ho někdo sejme. Jednou to neodhadne. Právní stránka věci je asi jasná, ale to mu bude houby prd platné.
Ten chodec podle a) a c) nepředstavuje nebezpečí, jenom je nečitelný. Ty musíš, jako řidič, počítat, že to je Trottel, že ti tam vleze na poslední chvíli (protože je to Trottel, protože je opilý, protože si „šlehnul“, protože je „zkouř“…). Takže musíš výrazně zpomalit. Těžké vozidlo nezastavíš na fleku, a zvlášť, pokud vezeš cestující (nebo cisternu, například, nebo něco podobně „živého“), nejde-li o život, nebo nehodu, nemůžeš brzdit na plný ceres, takže musíš dopředu zpomalovat. To je zdržení, neekonomické, nepohodlné. Kdyby to jinak nešlo, žádný problém. Ale zde je to zbytečné.
Podobná věc: máš křižovatku, anglické žluté šrafování (které ti zakazuje na něm zastavit vozidlo) v křižovatce, stojíš za ním. Do toho šrafování ti strčí baba čumák z boční ulice – má tam dej přednost v jízdě. Na semaforu padne volno, já se pomalu rozjedu a ona pořád stojí. Tak já začnu zrychlovat, a v tu chvíli mi tam ona vjede. A já musím brzdit.
Nejde – primárně – o to, že strčila čumák, kde neměla. S tím se dá žít. Jde o to, že je váhavá, nerozhodná. Jednou tam ten čumák mám (stane se!), podívám se, má se mnou oční kontakt, nerozjíždí se na vyšší rychlost, bum: spojka do záběru, jízda, a – slovy starého vošousta – „ani jste se nenadála, a už je tam, milostivá paní!“ 🙂
Prostě: jasné, čitelné, rozhodné jednání. Jestli jedeš autem 50, 55, či naopak 45, kmph, je dokonale nepodstatné. Když ale pojedeš 72 kmph, nastává problém: někdo to nemusí odhadnout. To samé, když bez důvodu pojedeš po široké silnici I. třídy 45 kmph. Dávat znamení o změně směru jízdy včas, jasně, zřetelně. Nebrzdit zbytečně, a už vůbec ne prudce. To platí prostě pro všecky.
0 Nominace Nahlásit |
Nejsem řidič, ale stejně ti odpovím. ;)
Přejít přes přechod rychle, ale nevstupovat na něj rychle. Plno lidí na
ten přechod vyloženě rychle skočí (ani se pořádně nerozhlédnou nebo
neujistí, že auta zastavují) a pak přes něj jdou pomalu jako frajeři.
To by ten přechod musel mít hodně metrům, aby si ten řidič z tvého příkladu mohl dovolit jet. Jakmile už je ten chodec na přechodu (jedno, jak rychlo jde), tak by ten řidič měl stejně čekat až přejde.
0 Nominace Nahlásit |
Když mají chodci zelenou, tak stejně čekám. Mám radši ty rychlejší, protože chodec na silnici je vystaven různým rizikům. Hlavně mladí a neklidní se sluchátky na uších.
0 Nominace Nahlásit |
Nepreferuji. Je mi to jedno, jak kdo chodí. Pravidla jsou jasná, pokud ječ chodec na přechodu, nemohu jet a čekám, bez ohledu na to, jak jde chodec rychle.
0 Nominace Nahlásit |
Já mám raději, když chodci chodí po přechodu rychle, nezdržuje mě
to.
Ale když jde po přechodu právě ten nějaký stařec, který je pomalý
nevadí mi to
0 Nominace Nahlásit |
Mně je šumák jak jsou hybký, hlavně když jsou to Češi, normální běloši! 🤷♂️
0
před 771 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Ametystík, ve vozovce se loudají, jako by byli nesmrtelní. Ramena silou drží někde nad krkem a vykračují stylem Pomáda (chůze zvaná Trojvolta). Žádní nebílí, cigáni jsou to.