Prečo stolári pred použitím klinca buchnú kladivom na na špičku klinca a jemne zrazia jeho ostrosť?

Tím klepnutím na špičku se otupí a při zatloukání se vlákna dřeva trhají.Zabrání se podélnému štípnutí dřeva.Špička totiž vlákny projede a trhá je od sebe.Když je tupá,vlákna přetrhne,neodděluje je od sebe.

No odpovědí je tu dost, ale není to třeba tím, že truhláři si za ty leta praxe nezapamatovali, že hřebík se tluče špičkou do dřeva a pořád každý se snaží nejdřív zarazit hlavičkou (tlučou na špičku)a potom jim to dojde a hřebík otočí?

Takto „upravený“ hrot klinca při zatloukání netrhá dřevo.
Zdůvodnit to ale neumím.
Snad to souvisí s tím, že hrot potom nevytváří tak ostrý klín, ale dělá si před sebou větší díru. Dřevo se potom netrhá.

Tom má podobný názor.

Truhláři naťuknou ostrou špičku,protože na kraji dřeva(většinou měkkého) by tato špička působila jako klín,vlákna by se roztáhla a dřevo by prasklo.Naťuknutý hřebík zamezí roztažení ,čili hřebík protrhne vlákna a tím se dřevo na kraji nerozštípne.Vyz­koušejte to.

Jestli „klince“ jsou hřebíky, tak na hřebík se klepne, aby byla špička plochá a kopírovala směr vláken. Ve výrobě by se to nejspíš nerentovalo.

venkovan:
úvaha vskutku originální, bod

Stolári zakrivením špičky klinca pred jeho zasadením môžu predísť rozštiepeniu dreva. Keď je špička klinca Ostá, potom pri zaznačovaní klinca do dreva existuje veľké riziko, že drevovlákna sa rozdvoja a spôsobia rozštiepenie alebo praskliny v materiáli. Tým, že stolári jemne zrazí špičku klinca, sa tela dreva nepretnú, namiesto toho sa postupne preťahujú a posúvajú bokom, čo znižuje riziko poškodenia materiálu.

Výroba klinov už zakrivených na špičke by nie len bola technicky náročná ale môže byť aj nákladná. Navyše, nie vždy je požadované zaoblenie pri všetkých prácach a naopak môže niekedy brániť presnejším operáciám. Takže to dáva stolárom väčšiu flexibilitu pri práci s rôznymi typmi dreva a rôznymi projekty.