Pracujete někdy, že si říkáte „udřu se k smrti“? A co říkáte na tuto vychytávku?

Podívej, můj dědek, maje raka, natáhl v ounoru 2009 brka. Měl nárok, byl ročník 28, od patnácti kouřil, jako sádrový ježek, tak to bral sportovně, opravdu. No, nic, tak umřel, to bejvá. Jenže, zatímco obvykle bývá zima, jako v Irsku (nebo letos jako v Maroku, že), tak Ausgerechnet v tom ounoru byl snad metr sněhu a ledové dny. No, tak havrani vykopou hrob, oni na to mají techniku, to dneska není problém. Jenomže, poněkud se předpokládalo, že po dědkovi půjde do hrobu bába (nepůjde, nemá nárok umřít, ani „dole“, ani "nahoře, jí nechtějí, to pochopíš, proč). tak se zadal požadavek zakopat dědka co nejhlouběji je to možné. Tak havrani mu to tam museli vybetonovat, že to podloží bylo nestabilní, nebo co!

No nic, tak se odbyl funus, a po tom „kluzišti“ jsme ho nenesli na ramenou, protože by to mohlo dopadnout, jako v e02 Tisícročné včely (1983). Dědek se spustil, zahrabal a hotovo.

Bába, jak jí pustila, asi za měsíc, ta pofunusová melancholie, tak začala na dědka nadávat, no a jedna z výčitek byla, že natáhl brka v tom ounoru, že to beztak udělal schválně, že byl takový mráz a tolik sněhu. Říkám, sakra, ty už fakt nevíš, co bys na něm viděla: nemůže on i za to, že se v Moskvě srazily tramwaye? Nech už ho odpočívat v pokoji, ten byl rád, že šel, vážně!

No, jak říkám, bába bude mít v ounoru 93 a ne a ne jít, ta nás všecky přežije. Ale teta, takže její prostřední dcera, šla, v roce 2013.

To byl taky funus: ona měla 3.5t, takže, když jsi jí posadil do osobáku, čapl ti na bok a potřeboval jsi na něho C řidičák. Ona s tou svou obesitou měla velké problémy, tak asi jako každý, že, ale největší problém byl ten, že přecházela nemoci, a k tomu byla workoholik. Až přišla „náhlá smrt“: prostě v sobotu nemohla vstát ze záchodu, a jak jí děcka pomáhaly, tak si všimli, že má celé nohy, na stehnech, červené. Tak, že půjde k doktorovi. A ne, nepůjde, jí je dobře, se vyspí a to rozchodí. Jenže v neděli už nebyla s to dojít ani na ten záchod, tak jí zavolali rychlou. Dojela, kolňa s lapiduchem i lékař, no a lékař rozhodl: pojedeme do nemocnice. Jenže, to se snáze řekne, než udělá, protože na nosítka se nevlezla a lapiduši by jí neunesli, ani kdyby pomohl doktor, její syn a švagr. Tak zavolali hasiče. Dva auta hasičů musela dojet, dali jí do Leintuchu (oni na to mají takový Leintuch), no a v tom jí vynesli ven. V té době nebyla „XXL“ sanitka, tak jí naložili do hasičského auta, a v tom, s lapiduchama a lékařem, odvezli do nemocnice. To bylo v neděli dopoledne. Příjem, kdesi cosi, a v pondělí po poledni umřela. Nemocnice žádala pitvu – jistila se, a ona měla zánět osrdečníku a zvláštní zápal plic, který se těžce diagnostikuje, dohromady. To porazí i zdravého, ne tak ji.

No nic, tak byla tuhá, tak se musela pohřbít. Tak se dohodlo, že půjde nad dědka, ale tak, aby – případně – se tam vešla ještě bába (zbytečná starost, ale co už). To bylo, zase, v létě, v červenci, hic nevídaný. Tak dojeli havrani, a že jí poneseme před oltář. Tak jsme jí tam donesli. A bába, že jí chce vidět. Tak jsme jí otevřeli. Velká truhla, tos neviděl, a ona v tom napěchovaná, to jí tam snad museli lisem rvát, nebo co! No, pár mrtvol už jsem viděl, ale tohle ještě ne, ale to nechejme stranou. No, tak skončil funus, dvanáct nás jí neslo do hrobu a osm spouštělo, a i tak to byla rychta!

A teď si vezmi, že by jak dědek, tak tetka, měli namísto normální rakve tady tu sedací, tetka teda nějakou „XXXXXXXXXXXXXXXL“. Jak by to lapiduši vezli, jako? To by na to museli půjčit papamobil, nebo ten Panzer kabriolet, nebo na valníku? Dobře, tak by to nějak dovezli. Jak by to vypadalo, před tím oltářem, otevřené, jak by čučeli do lodi? A umrlec ti neposedí, to by tam museli být nějak ukurtovaní. No, nevypadalo by to dobře. A jak by se to neslo do hrobu? To na máry nedáš. Na vidle (paleťák) by to bylo moc těžké. Tak to by musel, před kostel, přijet havran s vysokozdvižným vozíkem. Teďka jak by to vypadalo, kdyby šel ten průvod z vysokozdvižným vozíkem?

Hrob by se musel rozdělit na půlky, no a umrlci by se pohřbívali „na stojáka“?

Ne, Tos vymyslel krávovinu, nezlob se. Nebo jak byla ta choroba, funus za funusem, umrlci v tom pytli, to by v tom seděli i v tom pytli? Ne, to není k užitku! 🙂

Ne. Moje práce není nijak náročná. Vyžaduje pouze ochotu dělat jednotvárnou činnost a být pořád v jedné pozici. Normy u ní přísné nejsou.

Ne, nic takového si neříkám. Mám štěstí, že moje práce je i mým koníčkem. A že díky ní nemusím ceny energií řešit, to je jen příjemné plus.

Na tuto „vychytávku“ říkám to, že pokud se nedá složit do natažené polohy, je to poměrně neskladné. Ale jinak docela vtipné.

:D :D :D
Auvajs! Už mě bolí zátylek z té rány, (jak jsem se dovnitř svalil) o vrchní stěnu. Není to jen dekorace? Působí to chatrně a ač nemám měřítko, tak i dosti miniaturně (usuzuji z rozchodu pojezdových koleček). ;)

Celkem zajímavý design. Možná tím chtěl tvůrce naznačit, že vysedávání není v žádném případě zdravé a vede k různým nemocem.