Popsali byste váš poslední výbuch hněvu?

Nejedná se o můj poslední výbuch hněvu, ale o můj zatím poslední výbuch hněvu. Vzhledem k mé poruše budou jistě další.

Rozčílil jsem se, když obsluha něco spletla v jídelně, kam s rodinou chodím.

Při mém vzplanutí nepoužívám vydírání, vyhrožování, ani sprostá slova.

A proč bych měl? Pomůže ti to v něčem?

Když jsem vnoučka nachytal u školy, jak kouří. To jsem se pak neovládl a uděřil ho přede všemi.

Fuck fuck fuck fuck fuck… Tak, teď to víš.

S ohledem na dobré mravy NIJAK. Použité výrazy jsou nepublikovatelné. 😁

Můj poslední výbuch nekontrolovaného hněvu byl kdysi dávno, kdy mnozí z vás ještě žili v pohádkách nebo ve snech vašich rodičů když ráno přijeli na tancích soudruzi z NDR a v rukách měli zbraně mířící na lid vezdější…(to sa pak takhle nesmělo vyprávět, protože prý žádní soudruzi z NDR se zbraní u nás tehdá nebyli).
Pak jsem pochopila, že nekontrolovaným hněvem se jenom oslabuji, Svůj hněv člověk musí kontrolovat a dát mu směr, pak nadobudne svoji sílu, jež nezastaví cestu vpřed. Až budete-li slyšet slova „poslední borba vzplála…“ v ulicích, vězte, že nastal poslední výbuch hněvu lidí, kteří přestali mlčet, přikyvovat hlavami a dali se na pochod.