Pomáhá při nemoci OCD láska a klid?

… láska a klid pomáhá při všem >>> to ví všichni a kdo ne, tak je b*b …
… VŠ nejni patent na rozum a toleranci …
… co ti pomůže odpověď zde (byť i s odkazem), když uzná jen to co chce (=rozuměj, co se mu hodí) …
… možná je to správná otázka, ale na nesprávným místě (ale které by bylo to správné, viz výše?) …

“Láska a klid pomáhají úplně na každou nemoc.” No… formuloval bych to pro účel vašeho příspěvku trochu jinak (čímž nechci říct, že to není pravda)… stres a mezilidské konflikty dokáží nemoci prokazatelně zhoršit. Na toto téma se jistě najde nespočet vědeckých studií a myslím, že dnes se vliv stresu a mezilidských konfliktů vcelku dostává do popředí. A myslím, že každý rozumný lékař vám potvrdí, že neúměrný stres zabíjí a způsobuje celou řadu onemocnění. Takže jestli chce tvrzení, že by vám prostředí, ve kterém by bylo méně stresu a více podpory, prospělo, tak tady ho máte, pod tohle se vám klidně stokrát podepíšu. Nevím, jak daleko jste se svou diagnózou ohledně OCD, zdali to byla sebediagnóza nebo došlo i na návštěvu minimálně klinického psychologa (což by mělo!!!!), ale rozhodně jsem si jist, že stresující podněty mohou OCD docela rozdráždit, vždyť to vidím i u sebe, byť mám OCD spíše lehčího ražení, větší stresová zátěž mi dokáže udělat v psychickému rozpoložení docela sajgon. Apropos, na internetu se najdou k nemocem jako je OCD i informační brožurky, tam se o stresu a konfliktech určitě někdo zmínil. :))

Upravil/a: Andain

Kolik je Ti? (orientačně – a nemusíš odpovídat, stačí se nad tím zamyslet pro další otázky, které mám)
OCD Ti bylo diagnostikováno odborným lékařem?
ON u toho nebyl? Neviděl papír? Lékař mu nic neřekl?

Jinak promiň, odborník bohužel nejsem. Ale jsem rodič s dítětem, které má také nějaké potíže. Můj pocit ale je, že v současné době se lékaři snaží s rodiči spíše mluvit a spolupracovat – na rozdíl od dřívější doby, kdy se lékař stavěl do pozice boha který jen sděluje diagnózy (pokud chce) a nařizuje co rodič/pacient má udělat bez informace PROČ. Stále ale může být potíž třeba v tom, že zatímco jeden z rodičů dostane přesné informace k druhému se nedostanou, nebo jen zkresleně. A také je možné, že rodič ty informace ani přijmout nechce (každý chce mít dokonalé a naprosto bezchybné dítě – takové sice neexistuje, ale my si ho „můžeme“ udělat ignorováním jakýchkoli známek odlišnosti)