Pokud někdo spáchá sebevraždu z nešťastné lásky, je to omluvitelné, nebo je to známka slabosti?

Bože, vždyť je to tak banální: každý člověk potřebuje bezvýhradné přijetí, takže ženská potřebuje vnímat, že je milována, i když je přesvědčená, že má škaredé kozy, velké břicho a robustní ruce (bez ohledu na to, jestli je to smutná realita, nebo není – většinou není), ženské jsou užvaněné, obecně, takže potřebuje mít možnost se vypovídat; na vzdělání nezáleží: jestli je to philosophiae magister, nebo cukrářka, je Wurst, žvanit budou obě, akorát obsah žvanění bude poněkud odlišný, pokud není pacient na hlavu, nebo tam dole nemá houbu, nebo něco podobného, tak „to“ potřebuje, jako každý dospělý člověk, a ano, potřebuje přijetí v tom, že si může říct, já nevím, že chce seřezat trubkou od vysavače, nebo naopak lechtat v podpaží, nebo seřezat zadek, nebo naopak se potřebuje, před tím, hodinu mazlit. Že si řekne neznamená, že dostane, tak nebo tak, ale musí vědět, že se jí ten druhý nevysměje, že to nerozkecá, a že budete společně hledat kompromis (nedostaneš trubkou od vysavače, dostaneš metlou, mazlit se nebudeme hodinu, ale půl hodiny, poněvadž hodinu to nevydržím atp.). Až tak je to jednoduché. Ani to nemusí být, na počátku, spalující romance, ono je to i lepší bez té spalující romance, protože v té spalující romanci jsou, jeden jako druhý, úplně mimo. Pokud jeden vnímá druhého, je v tom reciprocita, má k tomu druhému ouctu a respekt, tak se láska dostaví, a bude pevnější a silnější, než všecky ty vášně. Svět je, prostě, takhle zařízený, tak v tom pořád nehledejte nějaké složitosti!

Filip84, kúpte si zrkadlo, nepozerajte na rám, ale to čo v ňom vidíte.
Ozaj, smiem použiť tento váš (diskusný) srdcový výlev v niektorom z príbehov Človeka, či Zvieraťa? Pri čítaní som to videla pred sebou nie v 3D, ale 4D (aj v čase) a v priestorovom zvu­ku.

led: Samozřejmě, že můžeš! 🙂