Jestli někdo investuje například částku 10.000 Kč do akcií, které získal na dávkách a za rok má zisk 200 Kč, je to zisk toho, kdo pobírá sociální dávky? Zbytek sociálních dávek použije na nezbytně nutné výdaje.
Dá se pak říct, že ta osoba za rok vydělala dvě stovky?
Zajímavá 0 před 903 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Říct se to sce dá, ale tvé vysvětlení je poněkud zvlášní. Pleteš jablka a hrušky dohromady.
0 Nominace Nahlásit |
Dávky státní sociální podpory, i dávky v hmotné nouzi, mají platným právem stanovený účel užití. Investice do akcií není účel subsumovatelný pod žádný platným právem kodifikovaný účel, pro který se vyplácejí dávky SSP a podpory v HN.
Pokud osoba, které příslušná dávka byla vyplacena, použije dávku k jinému účelu, než ke kterému jí byla vyplacena podle práva, tak – minimálně – je povinna tu částku, kterou takto zneužila, státu vrátit, pak to vede k zahájení správního řízení o odejmutí dávky, a tedy následně k odejmutí dávky, a podle okolností k trestnímu stíhání, např. pro podvod.
Vlastnické právo k peněžním prostředkům dávek SSP a HN náleží státu, ten, komu dávka náleží podle práva, je jen jakýsi zprostředkovatel mezi tím, komu náleží k peněžním prostředkům právo a tím, komu jsou peníze vyplaceny, proto taky nejde dávky SSP a HN fendovat (a proto lze fendovat např. podporu v nezaměstnanosti, podporu při rekvalifikaci a nemocenskou – protože jakmile je příjemci vyplacena, jde o dávku neúčelovou a vlastnické právo k peněžním prostředkům přechází ze státu na toho, komu byly peněžní prostředky vyplaceny podle práva).
Nemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet, eo ipso, pokud oprávněný příjemce peněžních prostředků z dávek SSP či HN nakoupí za tyto peníze akcie, tak protože nebyl vlastníkem peněžních prostředků, takové konání je nulitním právním aktem, prodejce bude muset peníze vydat, do haléře, státu a náhradu škody, která mu z toho povstala, vymáhat po příjemci peněžních prostředků.
Nemo turpitudinem suam allegare potest, pročež případný výtěžek z investice těchto peněz bude rovněž ve vlastnictví vlastníka peněz, tj. státu, oprávněný příjemce, který je jenom jakýmsi prostředníkem, jej obdržet nemůže, nemůže těžit ze své nepoctivosti.
Logicky, nejde, protože pokud napíšu „přesně a podle práva“, nikdo nebude vědět, že tím míním secundum et intra legem, ačkoli je to doslovný překlad. Doktríny se nepřekládají.