Pokud jsou pro určení polohy ze satelitu třeba alespoň 4 družice, mohla by být každá z jiného navigačního systému?

autacek

Popravdě u minulé mé otázky ohledně systému Galileo jsem v diskusi narazil na názor, že příslušné zpřesnění polohy není zapříčiněno „zprůměrováním“ určené polohy z více systémů, ale že to snad spolupracuje na vyšší bázi. No a když se podívám na odbornější text https://dspace­.cvut.cz/bitstre­am/handle/10467/61­706/F3-DP-2015-Grajciar-Jan-Vyuziti%20kom­binace%20GNSS%20­pro%20urcovani%20po­lohy.pdf?sequ­ence=2 tak jsem z toho již tuplem jelen.

anonym

právě toto kombinování je velké téma na kterém se pracuje prakticky na všech stranách, ať už jde o o beidou, velmi dobře kompatibilní systémy gps a galileo a relativně obtížněji slučitelný glonass, všechny tyto systémny neustále prochází modernizacemi a obměnami které mají za cíl maximálně zjednodušit výrobcům koncových zařízení konstrukci GNSS čipu schopného na jediném bandu a s dostatečnou abstrakcí komunikovat s kteroukoliv družicí bez ohledu na to z jaké je subsítě. Rok 2020 by měl být v tomto přelomový minimálně s pohledu snadného provázání GPS a Galilea, osatně víc napoví schéma GNSS řešení které se snaží spojovat všechny 4 exustující konstelace družic. Je patrné že cílem zapojení je abstrakce softwaru od použíte frekvence a obecně všech technických rozdílů jendotlivých konstelací, tak aby software už mohl pracovat s jednou velkou 100 družicovou sítí bez ohledu na to z jakých částí je složena. Cílem je nyní sjednotit frekvence aby došlo i k výraznějším úsporám baterie těchto koncových zařízení. http://gpswor­ld.com/wp-content/upload­s/2014/01/Fig10­.jpg , na schématu vidíme GNSS čip Teseo-3