Avatar uživatele
bolak

Podle čeho psycholog z volného asociování pozná, kdo proti němu stojí?

To má někde nějakou šablonu podle které jede, nebo je to jen čistě na něm, jak si odpovědi vyloží?

Dám příklad, psycholog řekne „jídlo“, já odpovím „ham“, další slovo bude voda, já řeknu „žbluňk“, pak řekne dana drábová, já odpovím „tuli tuli“. Jak to potom vyhodnotí?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 5Pro koho je otázka zajímavá? anonym, kapka, iceT, johana 56, briketka10 před 4217 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
kapka

No, já to jednou zažila v praxi, v rámci výuky, ne na sobě, jen jsem přihlížela a jediný, co jsem z toho pochytila bylo, že se sleduje nejen, co ten člověk odpovídá, ale i jak rychle odpoví, nad čím se zarazí a co řekne v klidu hned. Když se zarazí, znamená to, že s tím tématem má nějakej problém. Myslím, že je hlavně na tom, kdo to posuzuje, jak to vyhodnotí. Nemyslím, že je na to tabulka, nějakej mustr.

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
fcoop

Slovní asociační experiment

Patří k nejstarším psychodiagnostickým metodám vůbec. Před více než sto lety experimentoval se slovními asociacemi Galton, metodiku propracoval Wundt a později byla zaváděna Kraepelinovou školou do psychopatologie. Počátek praktického využívání metody je spojen se jménem C. G. Junga, který od r. 1911 používal standardního souboru 100 podnětových slov. Za dlouhou dobu své existence prošel asociační experiment mnoha modifikacemi a způsoby administrace, vyhodnocování a interpretace.
Slovní asociační experiment je jednak metodou experimentálně výzkumnou, jednak metodou psychodiagnos­tickou. Poskytuje vzorce řečového chování spolu s možností registrace zážitkové stránky verbálních projevů. Zachycuje charakteristické znaky řeči: dynamiku a pohotovost řečové produkce.
Charakteristiky myšlení nacházejí svůj odraz v řeči, proto z reakcí vyšetřovaných osob v asociačním pokusu lze usuzovat na tempo, pregnantnost, hloubku myšlení nebo na jiné poruchy. Experiment může být cenný i pro diagnostiku zájmů a postojů. Je použitelný od dětského věku bez omezení.

http://www.ssvp­.wz.cz/Texty/pro­jektivnidiag.html

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?briketka10 Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Nemají nic,proto se někdy pořádně seknou.Psychotesty jsou na nic.Jinak by nikdy nedali zbrojní pas,řidičák psychopatům.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
HugoCharles

Zkoumání lidské mysli není a ani nemůže být exaktní věda, proto výsledky jakýchkoliv psychologických testů jsou jen velmi orientační a různě vykladatelné.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Damiana

Asociační technika nebo metoda volných asociací se dnes už tolik nepoužívá. Psychoterapeuti dávají přednost přímé rozmluvě s pacientem, kdy se ptají trochu drsněji, konkrétně na daný problém a nehledají nějaké skryté významy v odhalování jeho nevědomí. Je to takový hrubší způsob, ale já mám za to, že MVA se vyhýbají hlavně ti, kteří je pak neumí správně vyhodnotit.
Podle Junga existuje a stále se používá jakýchsi 100 klíčových slov – mezi nimi třeba matka, otec, dítě, ale i nůž, pohovka apod… Jenomže…

Žádný soudný psycholog ti všechna klíčová slova pro metodu praktikování volných asociací neprozradí, proto budu držet basu.:-)
Jde o test, který má pomoci odhalit skryté a potlačované problémy pacienta. Kdyby byla klíčová slova volně dostupná, lidé by měli možnost se na ně připravit a odpovědi by potom byly k ničemu. Při tomto testu záleží na mnoha faktorech. Zejména v jakém rozpoložení je osobnost klienta v dané chvíli. Jak je uvolněný, ochotný spolupracovat apod. MVA je dost náročná a hodně záleží na tom, jak dobře umí psycholog v odpovědích dotyčného číst, jak je empatický.
Pro zajímavost – Tento test se provádí nejen slovně, ale i písemně nebo za jako kresba. Písemná forma je vlastně volně puštěný tok myšlenek – prostě píšeš co tě napadá v daném okamžiku, nevracíš se k tomu, nezabýváš se tím jak by to mělo vypadat, jestli jsou tam chyby apod. (Btw – někdy tak vzniknou i docela zajímavá dílka:-). Kreslená forma je podobná. Jen jde (při vyhodnocování) o použití barev, tahy (dlouhé, krátké, přerušované, nastavované apod.), sílu čar, tvary, umístění na ploše apod.
Více o „živém kreslení“ zde:
http://grafic­kekresleni.cz/techni­ka-volnych-asociaci/

Zpět ke slovní formě MVA. Existují i obšírnější formy, tzv clustering a další. Více v odkazu:
http://www.in­flow.cz/asoci­acni-techniky

Tady máš další zajímavý odkaz ohledně MVA.
http://www.ma­nagerkapodnika­telka.cz/clanek-6-dil-souboj-vedomi-a-nevedomi-o-psychoanalyze-41-183

MVA úzce souvisí i s kreativitou, jestli by tě to víc zajímalo, doporučuji ti tuto knihu od Petra Žáka:
http://inspiro­mat.cz/post/3840361274­9/kreativita-a-jeji-rozvoj-od-petra-zaka

A nakonec něco pro tebe speciál – Zážitek pacienta (s asociační technikou) je pěkně popsán tady.
http://www.vy­krocenidozivo­ta.cz/referen­ce_asociace.as­px

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
bolak

Damiana: tak snad ty všechny odkazy pročtu :)

ale pokud bys na mě zkoušela tu slovní formu asociování, tak bys na mě stejně nevyzrála, já už mám totiž dopředu připravenej seznam odpovědí, podle kterýho bych jel ať bys řekla cokoliv :D

před 4213 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Damiana

Bojíš se?:-))))
On má obvykle každý psycholog, který s touto technikou pracuje, i vlastní seznam svých slov pro tenhle druh testování. Také se přihlíží k samotné osobě pacienta, dlouhodobými zkušenostmi s testovanými – co se osvedčilo a na co dobře „zabírají“.
Co se týká třeba Rorschachova testu – ty obrázky jsou dostupné vśude na internetu, ale jeho vyhodnocování je tak složité, že je úplně jedno, jestli je lidé znají nebo ne. Jeho úspěšnost je hodně vysoká.

před 4213 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
bolak

Rorschach je mi v podstatě taky jedno, prostě ve všem budu vidět housku..malá houska, velká fialová houska, houska s nožičkama…

před 4213 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
briketka10

bolaku,
já se z tebe picnu vážně „houstičko“ :))

před 4212 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek