Poděkování

Kupkino, zpochybňuje mé vyjádření, i když mě neznáte. Zřejmě byste tak jednala Vy, ale já ne. Takže Vy jste neupřímná. Nikdy nemůžete vědět, jak druhý uvažuje.

Napadáte mě, urážíte, uvádíte nesprávná tvrzení. Nebudu se obhajovat, protože jde o boj s větrnými mlýny. Jen uvedu, že nikdy od druhých odpovědi nekopíruji. Přitakala jste „člověkovi“, že sedím celý den u počítače,takže se nedivte, že odpovídám většinou jako první. U velkého počtu odpovědí jsem dokonce jediná. Proč nenapíšete odpověď Vy? Měla jste dost možností.
Na Vaši adresu jsem poznamenala, že odpovídáte jen minimálně a že nadělujete jen body – i za ne zcela správné a úplné odpovědi. TO je na rozdíl od Vašich tvrzení pravda. Kdo by měl zájem, může si to klidně ověřit.
V tomto případě Vám nevadí, že odpověď dotyčného není úplná? Jste nespravedlivá a neobjektivní.
Nechápu Vás. Zřejmě Vám chybí sebekritika.
Důležité je napřed si zamést před vlastním prahem. Ale to Vy neděláte.

Netykejte mně. Nechodily jsme spolu do školy a známe se jen z Vašich invektiv.

Nejsem neupřímná, já upřímně věřím tomu, co si myslím a to jsem také napsala.

Víš, s čím mám trochu problém? Že tady druhé peskuješ za „neúplné“ odpovědi a za to, že byly výše hodnoceny než tvé „úplné“ (některé skutečně úplné jsou, ale ve smyslu vyčerpávající pro čtenáře), a když se něco podobného přihodí tobě, tak je vše v pořádku.

Už jsem Vám psala, netykejte mně. Nepřeji si to, nejsem Vaše přítelkyně. Co si to dovolujete? Lepší drzé čelo než poplužní dvůr?

Nemá cenu něco vysvětlovat, protože jde stále o stejnou písničku.
Vy mně osočujete, já jednám slušně. Když nesouhlasím s odpovědí, nikoho nenapadám, ale na rozdíl od Vás jen konstatuji. Chtěla jsem vložit chybnou odpověď Vašeho příznivce, ale je to zbytečné. Sám chtěl zmírnit Vaše neobjektivní hodnocení tím, že mně přidělil bod. To mně napsal.
Domnívám se, že jsem zcela chybné odpovědi neposkytla. Když tak jsem omluvila. Váš oblíbenec to nikdy neudělal. Nevím, čím si zaslouží, že za něho tak bojujete.
Měli jste oba možnost odpovědět na otázku, u níž je jen moje odpověď. Proč se tak nestalo?

Mrzí mě, že jsem Vašeho příznivce obhajovala, když někteří jedinci několikrát nadhodili otázku, která souvisela s jeho hodnocením.
Je mi jasný Váš cíl.

Opakuji. NETYKEJTE mně, nejsem žádný školáček. Vy nejste moje nadřízená.

Já taky nenapadám, jen konstatuji. Chápu, že se tím možná cítíš zasažená ve své dokonalosti, ale to už není v mé moci nijak ovlivnit. Klidně můžeš vložit chybnou odpověď kohokoli, kterou jsem ohodnotil jako užitečnou, já ti na oplátku můžu přehodit tvé přehnaty a budeme se trumfovat a trumfovat.