„Po nás potopa“. Co to vlastně znamená, kdo to kdy pronesl a jaký vhodný příklad se na to dá dnes uvést?

Zajímavé. Citáty jste považoval za zbytečné, nevhodné, ale a sám se ptáte na jejich význam.

Protpže marci1 nevložila odkaz, není možné informace porovnat, proto uvádím, že výrok krále Ludvíka se týkal jen jeho, kdežto jeho favoritka zevšeobecnila.

Après moi, le déluge “ ( vyslovováno [apʁɛ mwa dosl.  ‚Po mně, potopa‘) je francouzský výraz připisovaný francouzskému králi Ludvíku XV. nebo ve tvaru „ Après nous, le déluge “ ( dosl.  ‚Po nás, potopa‘) Madame de Pompadour , jeho oblíbené .Obecně se považuje za nihilistický výraz lhostejnosti k čemukoli, co se stane poté, co člověk odejde, i když může také vyjadřovat doslovnější předpověď zkázy. Jeho význam překládá Brewer ve formách „Když jsem mrtvý, může přijít potopa, protože mě to zajímá“ a „Ruin, chcete-li, když jsme mrtví a pryč“.

Tato fráze sama o sobě odkazuje na biblickou potopu a předpokládá se, že pochází z doby po bitvě u Rossbachu v roce 1757 , která byla pro Francouze katastrofální. Jedna zpráva říká, že sklíčený výraz Ludvíka XV., když pózoval pro umělce Maurice Quentina de La Tour, inspiroval madame de Pompadour, aby řekla: "Není třeba truchlit, udělá se ti špatně. Po nás potopa."Jiná zpráva uvádí, že Madame použila tento výraz, aby se vysmála ministerským námitkám vůči královým výstřednostem. Fráze je také často viděna jako předpovídání francouzské revoluce.
Poznámka je obvykle vytržena z původního kontextu. Byl vyroben v roce 1757, v roce, kdy došlo k drtivé porážce francouzské armády Prusy v bitvě u Rossbachu a k pokusu o atentát na krále. „Potopa“, o které se král zmiňoval, nebyla revoluce, ale příchod Halleyovy komety , o níž se předpovídalo, že projde kolem Země v roce 1757 a která byla běžně obviňována z toho, že způsobila potopu podle Genesis .s předpovědí nové potopy, až se vrátí. Král byl zdatným amatérským astronomem, který spolupracoval s nejlepšími francouzskými astronomy. Životopisec Michel Antoine napsal, že králova poznámka „byla způsobem, jak s jeho vědeckou kulturou a notnou dávkou černého humoru evokovat tento zlověstný rok počínaje pokusem o atentát na Damiense a končící pruským vítězstvím“. Halleyova kometa konečně minula Zemi v dubnu 1759 a způsobila obrovskou pozornost veřejnosti a úzkost, ale žádné povodně.

Karl Marx a Fjodor Dostojevskij používají tuto frázi ve svých spisech k popisu sobectví a apatie určitých korumpujících hodnot.

Více v odkazu
https://en.wi­kipedia.org/wi­ki/Apr%C3%A8s_mo­i,_le_d%C3%A9lu­ge

Stejná otázka je v archivu

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/s-kterym-panovnikem-je-spojeno-rceni-po-nas-potopa

Autorkou by měla být Jeane Antoinette De Pompadour, ale vysvětlení je snadné. Např. měli jsme se zde dobře, ale co bude po našem odchodu, nás už nezajímá.

Upravil/a: elkon

Je úplně jedno, co se stane, až zemřeme. Důležité je, co se nám bude dít v průběhu našeho života.

Jedna verze vzmiku tohoto rčení uvádí jako autorku královu oficiální milenku a důvěrnici Madame de Pompadour, která byla téměř „ženským státním ministrem a poradcem“. Markýza de Pompadour (rodným jménem Jeanne-Antonietta Poisson) prý Ludvíka XV. utěšovala slovy: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[1] Podle druhé verze měl rčení vyslovit sám Ludvík XV.: „Já svět nepředělám. Můj následovník ať se s tím vyrovná. Po mně potopa!“. První verzi podpořil malíř La Tour, který prý slyšel královu milenku Madame Pompadour: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[2]

Král Ludvík XV. tedy dále trpěl rozmařilost dvora a zastával názor, ať problémy řeší jeho následovník.[2] Zámek Versailles se v polovině 18. století dál utápěl ve zlatě a zábavách.
Wiki: po nás potopa