Platí, že slovo sbližuje lidi, a proto se máme snažit mluvit tak, aby nám všichni mohli rozumět a aby vše byla pravda?

Annas když vypustí politik svoje moudro tak to je jako když hodím kámen, nejde to zastavit a tím prostý lid není schopen pochopit kde je pravda a kde dezinformace.

Možná ano, tedy pro ty, kdo se CHTĚJÍ sbližovat. Ostatním je to fuk. 🙂

K těm dalším příslovím – vyberu jen trojku – a k té mám připomínku. To chytání za slovo NEMUSÍ být pravidlem. Alespoň tedy já například RADĚJI chytám ženy za něco jiného, než za slovo, muehehehe. 😉

Jinak se připojuji k přání pěkných Vánoc nejen Vám osobně, ale i ostatním. 🙂
Chjo, CO jsem to NAPSAL? NJN, už jsem dojímavá bábovka (mi chybí snad jen zamačkávat slzičku při sledování romantických filmů). Kde jsou ty doby, kdy jsem byl nejželeznější z železných a něco takového NEHROZILO!? 😉 😁

V zásadě jistě: já říkám pravdu, krutě upřímně, tak z 90%. A proto mne, také, většina lidí nemá ráda. Což mi vyhovuje, nepíšu to proto, že bych si stěžoval.

Ten Tvůj výrok je vnitřně rozporný: pokud jedinec říká pravdu za všech okolností, ve kterých to je možné, a pokud ještě k tomu oplývá slovní zásobou, emocionální inteligencí, inteligencí a má obraz o tom, jak hovoří lidé z k toho kterého fragmentu příslušné společnosti, pak opravdu dokáže sdělit pravdu těm lidem, kterým jí vůbec sdělit lze, ovšem potom nedojde k jeho sblížení s těmi lidmi, respektive, s většinou z nich, ale k pravému opaku.

Protože většina lidí nemá potřebnou vnitřní integritu (nejsou individualitou, ale jsou přimknuti k tzv. referenční skupině), žijí v domněnkách (náboženství, politika …) a illusích. Reálný svět většiny lidí je illusorní. Tito lidé nechtějí pravdu znát (protože kdyby jí chtěli znát, znají ji), a proto jí ani nechtějí slyšet.

Takže, člověk, který říká pravdu, se sblíží pouze s dalšími jedinci, kteří říkají pravdu, a zároveň se rozkmotří s těmi jedinci, kteří ji neříkají.

Těch je většina, a zatímco pravda sbližuje, lež nesbližuje, protože jednotlivé lži si konkurují.

Upravil/a: Filip84

Je to určitě pravda a ještě bych k tomu dodal, že je vhodné se při tom usmívat (i do telefonu, je to celkem dobře znát).

Sbližování, srozumitelnost, pravdivost mluvy… to fakt nevím co k tomu stručného říct. Je to jako přijet s kulometem na zajíce zavřeného v ohradě. Nepřijatelné! Vždyť by pak byl svět od základů jiný!

Krátce a všeobecně: Nejdřív myslím a až potom mluvím. Nikdy neříkám něco, co by už nešlo vrátit a druhému by to ublížilo. Zásadně se s nikým nehádám. Každý má právo na svůj názor. Buď se mu jeho názor, podle mě špatný, snažím vysvětlit, nebo co se týká politiky, mu ho nevyvracím. Protože dotyčný je přesvědčený jen a jen o své pravdě. Sleduji v diskuzích názory o politice a zapojuji se do nich. Ale lidé sledující pouze naše lživá média a hlavně také mladí lidé papouškují pouze lživé názory někoho jiného.