Plagiátor, plagiát.

Jazykovědec Michal Novotný uvádí další verzi původu. Plagiát je prý dílo, které nevzniklo takříkajíc rovně, ale šikmo, křivě. Zajímá je spojitost se slovem pláž. Pláž jsme přejali z francouzštiny, kde má stejný význam, do tohoto jazyka se dostalo z italštiny, kde piaggia znamená úbočí a břeh. Italské slovo má původ v pozdně latinském plagia, které je z řeckého plágios, příčný, šikmý. Takže tu zjevně došlo k dost značnému posunu významu. Pro plochý břeh užíváme slovo, které vzniklo z pojmenování břehu naopak šikmého, strmého. Ale tak to v jazyce chodí. Latinské plagia a řecké plágios ve významu šikmý možná dalo vzniknout i slovu plagiát, kterým označujeme nepřiznané napodobení uměleckého díla.

Zdroj: http://www.roz­hlas.cz/regina/slo­va/_zprava/la­zo-plazo--78004

plagiát je odvozeno od latinského plagiarius, kdo unesl svobodnou osobu do otroctví, což římské právo trestalo bičováním (plaga). Tuto velmi silnou metaforu poprvé použil římský básník Martialis v 1. století, když jakýsi Fidentinus recitoval jeho básně jako své vlastní. Případ souvisí s tím, jak se začaly šířit psané texty a zároveň začali autoři zdůrazňovat dílo jako své vlastnictví. V jiných, méně individualistických dobách zůstávala díla často anonymní, volně se přetvářela a autor dokonce pokládal za úspěch, pokud se jeho dílo šířilo. Ještě pozdně středověká učebnice malířství Cennina Cenniniho považuje za samozřejmé, že začínající malíř bude kopírovat díla vynikajících umělců.[3] Otázka autorství se vyostřila v raném novověku a od 18. století se duševní vlastnictví považuje za samozřejmost

je to napodobení,ko­pírování.....

http://cs.wiki­pedia.org/wiki/Pla­gi%C3%A1t

Pojmy „plagiátor“ a „plagiát“ pochádzajú z latinčiny – slovo „plagiarius“ pôvodne označovalo zločinca, ktorý unášal a predával otrokov. Začalo sa používať týkajúc sa literátury niekedy v 1. storočí n.l., keď rímsky básnik Martial použil termín „plagiarius“ s odkazom na iného autora, ktorý si prisvojil jeho básne.

Plagiátor je osoba, ktorá sa dopustí plagiátu. Plagiát je považovaný za eticky neprijateľné konanie v oblasti tvorivých profesií, najmä v literatúre, umení, vede a výskume. Jedná sa o kopírovanie alebo napodobňovanie diela, alebo časti diela inej osoby bez uvedenia jej ako autora, teda s úmyselným prisvojením si cudzej práce, ako keby bola vlastnou.

Plagiát môže byť považovaný za porušenie autorských práv, ak je pri ňom zneužité chránené dielo, ale niekedy môže ísť aj o porušenie akademických predpisov alebo profesijných etických kódexov. Okrem toho plagiát môže mať v niektorých prípadoch trestnoprávne dôsledky.