Na zrno samozřejmě také. Kukuřice je obsažena v mnohých potravinách a je nenahraditelnou složkou pro krmné směsi.
0 Nominace Nahlásit |
Lepším řešením mohou být komunální bioplynové stanice. Nemusí se
pro ně pěstovat cíleně rostliny.
Zpracuje se v nich bioodpad z domácností, městské zeleně, restaurací a
jídelen, obchodů, tráva ze zahrad atd.
Komunální bioplynové stanice mohou ve městech nahrazovat částecně
teplarenství, kotelny na zemní plyn. Emise CO² neutrální, vyrobí se tak
elektřina a teplo popř. biometan.
Někdy v roce 2014 byly ceny kukuřice, přenice atd,. tak nízko, že se opravdu i nás začala víc pálit dokonce i pšenice jako palivo. Ale to velmi rychle skončilo s růstem cen komodit …
Dnes se často kukuřice v krmných směsích nahrazuje dovezenou GMO
sójou. Což je škoda.
Snad by šlo pěstovat českou kukuřici na zrno a ještě zbytek rostliny
pouužít do bioplynové stanice.
Problém je, že při fermentaci na bioplyn je výhodné, aby rostliny byly
mladší s lépe hydrolizovatelnou vlákninou a dostatečným obsahem vody.
Ideální zralost je zhruba stejná, jako při sklizni na siláž, tedy asi při
30% sušiny, mléčně vosková zralost zrna. Při sklizni na zrno se požaduje
alespoň 70% sušiny. Kromě toho se více metanu získá právě z těch palic
než ze zbytku rostliny.
Jinak se dnes klasicky na zrno sklízí jen malá část kukuřice. Na krmení
je výhodnější palice se zrny sklízet při větší vlhkosti kolem 40 % a
nedosoušet, ale silážovat (metody CCM a LKS). Ale i to už je hmota
příliš suchá a stará na bioplynovou fermentaci. Kromě toho i pole –
půda potřebuje, aby tam nějaká rostlinné zbytky zůstaly.