Avatar uživatele
Malineli

Pěknej, hezkej a o těch druhejch = jak se tomuto komolení jazyka říká?

Dobrý večer,

připravuji se na maturitu z češtiny a při charakteristice jazykových prostředků jsem našla tato slova z nespisovného útvaru jazyka (řekla bych obecná čeština?) Jak se ale nazývá to komolení těch slov? Přechylování? …

děkuji moc

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 3480 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Jde o nespisovnou variantu, která se víc používá v Čechách. Ale i na Moravě se objevují některé znaky v nářečích . V době národního jazyka tyto tvary patřily do normy spisovného jazyka.
----.

Je to dané historickým vývojem češtiny již od rozpadu slovanských jazyků.

Při rozpadu praslovanštiny došlo k tzv. stahovaní koncovek -aja, oja, oje atd. – zůstalo v ruštině – novaja, dobraja, dělaješ atd. v češtině nová, dobrá, děláš.

Vzniklo skloňování jmenné a složené – jmenné – 6 = jer – dobr6, , bohat6, mlád6 – ještě dnes některé jmenné tvary zůstaly, když zanikly jery.
.
Složené – dobr6 + j6 bez dobrajego, dobraja, dobroje atd. Stahováním vzniklo dnešní dobrý, dobrá, dobré.

Jenže ve 14. století proběhla změna ý(í) – aj – ej, vrátil se tedy původní stav.

Změna ý v ej proběhla ve všech případech, í v ej jen někde. Do spisovné češtiny tato změna pronikla jen omezeně, a to uprostřed slova – např. kejhat, hejl. Jinak je to jev nářeční, případně nadnářeční = obecná čeština.

Tyto tvary tedy v době NO patřily do pravoopisné normy. Dnes až na výjimky jsou nespisovné.

dobrý – dobraj – dobrej; Ale i mlýn – mlajn – mlejn, cín – cejn atd.

Nejde tolik o pravopis, ale o vývoj hláskový a tvaroslovný.

Ten jev se nějak odborně nenazývá, ale v hláskovém výjoji šlo o regresívní proces, tedy návrat zpět k vývoji pračeskému.

Vývoj českého jazyka dialektologie – učebnice pro VŠ – kolektiv autorů

Doplňuji:
Uvědomila jsem si, že přece existuje v češtině jeden výraz.

Tvary, které jste uvedla, nejsou komolením jazyka, ale jde o historicky daný jazykový ÚZUS, tj. ustálenou jazykovou zvyklost, byť nesprávnou ve vztahu k normě, tj. závaznému pravidlu pro spisovnou češtinu (vznikla z nářečí ístředočeského). Norma je kodifikovaná např. v PČP, v mluvnici nebo jazykových slovnících.

Obecná čeština je interdialekt – běžná mluva po celém území ČR – regionální nářečí (dialekt – zeměpisné odlišné) a sociální nářečí (slang) – mluva podle profesí či zájmů atd.

Více diskuse

Upravil/a: annas

3 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?quentos, kenyrts, vagra Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
quentos

Jedná se skutečně o prvek obecné češtiny. Přechylování je něco jiného (to je pro změnu přetavování maskulin do feminin, např. pomocí koncovky -ová, což poslední dobou činí média násilně i u cizích jmen).
Má-li to změna koncovek nějaký specifický název, to netuším, ale rozhodně se nejedná o komolení!! Naopak spisovná čeština byla vytvořena uměle (bylo vybráno jedno z mnoha nářečí, tuším severomoravské).
Doplňuji:
ReHu: nikoli, slang to není už vůbec. Slang je mluva specifických skupin lidí – typicky např. profesí (dělnický slang, řidičský slang, vojenský slang…).

Upravil/a: quentos

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
ReHu

Možná by se dalo použít i výraz slang. Tyto koncovky se používají v čechách. Na moravě se tak nemluví.
Ale omlouvám sem jestli to tak není.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Lamalam

Nejde o komolení, ani o přechylování ani o slang. To je typický prvek obecné, tj. nespisovné formy jazyka. Encyklopedický slovník češtiny říká, že nahrazování ý se objevuje již v 15. století (původně psáno ay), kdy zanikl ve výslovnosti rozdíl mezi zadním ý a předním í.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
annas

Spisovná čeština vznikla z nářečí středočeského.

před 3480 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
quentos

v tom případě by mě zajímalo, proč se Severomoravácí chlubí, že mají „nejčistší“ češtinu…

před 3477 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek