Odpoveď byla označena jako užitečná

Hodně mi to vadí.

Radši budu chodit k ženě pediatrovi nebo k dětské lékařce,
u těch bych snad ještě mohla očekávat zdravý rozum.

K příjmením: Ta podle mne přínos žen nijak nezastiňují,
naopak by mohla vést ke korektnímu používání jmen.
Např. paní (Eva/lékařka) Placzek.
(Mně používání samotného příjmení připadá poněkud neuctivé.)

Navíc se domnívám, že ženy by měly mít právo si podobu
svého příjmení po manželovi (po otci) vybrat samy, aniž by
„byly nuceny lhát“, že se např. chystají do zahraničí.

PS: U studentů mi více vadí „přetahování“ pojmu student
z vysokoškolského do středoškolského a učňovského prostředí.
Už jsem několikrát slyšela i obrat, že někdo vystudoval ZŠ.

Ano vadí mi to. Genderově korektní jazyk považuji za nesmysl, a tvořit něco takového mi připadá zcestné. Našim předkům stačil jazyk takový jako máme, a nikdy s tím nebyl problém. S výrazem hostka přišla už před několika léty Ester kočičková. Stačí si poslechnout několik povídání této paní, a soudnému člověku je jasné že její myšlení a vyjadřování je přinejmenším „zvláštní“ a to jen proto, abych někoho neurazil. Obdobně se dívám na takto zkomolená další slova.. Stejně tak přechylování. Proč měnit něco co mnoho let bez problémů funguje a nikdy s tím problém nebyl. Stejně tak stále navštěvujeme pediatra, i když je to paní.

Taková slova mi zní šíleně. Nevidím důvod, proč by se děti měly učit těmto novým slovům. Proč? Nynější slova nejsou problémem, je to zažité a starší generace tomu stejně neporozumí.

Není pro mne jakýmsi pravidlem, aby ženské příjmení bylo přechýlené. Některá zní vyloženě hezky. Je jasné, že Jitka Vepřek nebo Táňa Nejezchleba není bůhví jak super, ale zase..proč ne? Je to zajímavá obměna a myslím, že není důvod se obávat velkého rozšíření. Drtivá většina žen si po svatbě nechává jmeno klasicky přechýlit.

Upravil/a: Malvína

Docela mi vadí, jakými podružnými věcmi se ministerstvo školství zabývá, místo aby řešilo otázky zcela zásadní.