Pamětníci, jak se nosilo pitivo sebou třeba před padesáti lety?

Padesát let (1969) není žádná historie. V té době se běžně vyráběly plastové láhve, jen z jiného druhu polyethylenu. Bylo jich dost. S velkým šroubovacím víčkem, se zamačkávacím víčkem a špuntíkem na kolo, používaly se také různé plastové láhve od sirupů nebo octa. Na akcích se často prodávaly za 0,50 Kčs PVC pytlíky s limonádou a brčkem.

Plastové lahve ještě nebyly, tak se nosily skleněné. Čundráci měli čutory, lufťáci termosky (uvnitř skleněné). Někteří se s vodou netahali a vzali si jenom šuměnky. Tenkrát se ještě dala pít voda z potoka.

Upravil/a: Kepler

Před 50 lety se pilo, když byla žízeň! !!! Nepilo se proto, aby se povinně vypily 3l tekutiny denně. Čili různé PE obaly na ni (tekutinu) byly celkem zbytečné. Pokud člověk žije skromně, zjistí, že toho moc nepotřebuje. Tělo si samo obstojně poradí a to i v extrémních vedrech, pokud se nenacházíme vyloženě v kritickém, život ohrožujícím prostředí. Přesto dnes má kdejaká pipinka se zadkem i bez, v ruce zbytečnou PETku. Její budoucnost po opuštění své drobné ručičky (v poměru se zadkem) vesměs neřeší. Tohle není o žízni, se žízní to nemá ani zbla. No a později má pipinka svá vlastní miminka a ta to od mladé maminky odkoukávají, vnímají a napodobují, jak děti, tak také (a to převážně) i holčičky. Tak to prostě je, taková je doba. Pití (mimo ostatní) je TAKÉ KONZUM! Kdo to nevnímá, musí být za á slepý, anebo za bé vyhulený. Už tomu nepomohu ANI JÁ, protože na staré klouby se už na politiku nedám, ale… KDYBY ANO, srovnal bych všechny tyto pipinky v jeden šik, podobně jako to mají v S. Koreji a vychoval bych z nich spravedlivé bojovnice za čistotu oceánů. Ještě rády by mně za podobný počin zobaly z ruky, čau! (;

Jinak jak říká Kepler: „Tenkrát se ještě dala pít voda z potoka“, i jiných přírodních zdrojů mimo vovododní kohout.

Já si fakt nepamatuji, že bych si někam nosil něco k pití. Většinou jsem si koupil limču za 0,60 haléřů. V létě jsem chodil na koupání k malé říčce a v jejím okolí bylo dost křišťálových studánek. Nikdo mně nehlídal jestli piji nebo ne. Všichni předpokládali že mám tolik rozumu a když budu mít žízeň, tak se napiji. Vůbec nebyl problém požádat někde ve stavení o podání vody k napití. Když už, tak existovaly lahve s mechanickým porcelánovým uzávěrem. Ty se daly opakovaně používat. Dnes je používají některé pivovary za předraženou cenu. Nevadila ani skleněná lahev s korkovým špuntem. Tak na co PE!!!!!
Jenže tenkrát lidé používali ještě svůj rozum!!!

Upravil/a: mosoj

Před padesáti lety a ještě dříve se nosilo pivo z hospody domů ve džbáně.

Co před padesáti lety. Já ještě pamatuji svůj první stupeň základní školy (přelom 80. a 90. let), kdy jsme prakticky všichni nosili do školy čaj ve skleněné placatce od rumu (tuzemského).