Jak stíhat osobní rozvoj? Je toho moc.

Všechny tyhle věci je ideální dělat každý den, ale slovo „ideální“ je tady ten hlavní problém. Pokud víš, že je toho na tebe moc a nemáš šanci všechno stihnout, tak nejlepší řešení bude, se tím netrápit a zaměřit se jen na ty nejprospěšnější věci. Nejhorší zvyk, co lidé mají, je, že se snaží dělat všechny prospěšné věci zároveň, protože se dočetli, že tak budou mít skvělý život, ale po pár dnech nebo týdnech zjistí, že to absolutně nezvládají a kvůli stresu se vším skončí. Na závěr dodám jen “The man who chases two rabbits, catches neither.” — Confucius. “Ten, kdo honí dva králíky, nechytí žádného.” — Konfucius. A že nejlepší plán je ten, který není nejlepší na papíře, ale který funguje ve skutečnosti.

O osobním rozvoji nakoupíš stovky knih, ale nejde o to, kolik budeš mít těch knih, ale jak ty knihy chceš využít. 10 hodin denně ale s 10% účinností, že jen přehazuješ knihy a něco zkoušíš, je časově vyčerpávající a efekt není takový jako 1 hodina denně, ale naplno. A dělej jednu věc tak dlouho, až se jí naučíš, až zjistíš, že ti to pomáhá. K čemu ti je špatně provedená meditace, kterou budeš dělat 30 minut, když nebude účinná, nic ti nedá, než taková kvalitní 10minutová meditace. A nejde o to, kolik toho uděláš, ale jak. Není důležité, zda si odfajfkneš 20 položek splněno, ale nevím, co jsem dělal, a nic nepozoruji. Třeba na meditaci máš meditační nahrávky, hudbu. A na afirmace taky. Nemusíš mít všechno. Ani bys to nepobral, nezaplatil, nevyužil. Když se učíš angličtinu, tak si také nekoupíš všechny učebnice a knihy, kde se používá angličtina.
A každý člověk je jiný, má jiné touhy, přání, cíle, možnosti a nelze dát jednoznačný návod. Když máš hlad, tak se najíš. Dejme tomu že snídáš každý den v 7:00, pak máš oběd i večeři, ale když to z nějakých důvodů vynecháš, nestane se nic. Organizmus se přihlásí – co si vzít a kdy. Stejné je to s potřebou naplnění duševních potřeb – třeba neposloucháš hudbu každý den od 17.00 do 18:00, ale někdy vůbec a jindy třeba i déle. A stejné je to s duchovní potřebou. Když cítím potřebu, řeknu si afirmaci, modlitbu, když potřebuji cvičit, tak si zacvičím. Ono by to mělo být všechno – Ve jménu Otce i syna i Ducha svatého, tedy být v duševní, duchovní i fyzické rovnováze.

Upravil/a: quentos

Podle mne je tzv. „osobní rozvoj“ zbytečnost,
bez které se každý obejde.

Každý by se měl po celý život vzdělávat v oblastech
důležitých pro jeho práci, které ho zajímají apod.

Na „osobní rozvoj“ můžete klidně zapomenout. je to „móda“, místo níž
za pár let přijde něco jiného. Autoři „toho nového“ najdou další „nadšence“,
kteří jim rádi zaplatí za pocit, že pro sebe něco udělali.

Budete-li se věnovat své rodině, přátelům, kultuře, sportu a přírodě, uděláte
pro sebe i pro své okolí mnohem víc, než byste se „naučil z knih“.

Doporučím ti se do toho pustit pomalu a nenuceně, pokud se budeš jen strojově honit za tím, aby si splnil všechno co ti někdo řekne v motivačním videu nebo napíše v knize, tak se z toho zblázníš. Dělej jenom to, co ti dává smysl.

Stačí jíst, cvičit, meditovat a milovat se a tohle by se za den stihnout mělo, denně.

Všeobecně koncentrovaná na různých úrovních NIKDY nebudeš, vždy se budeš koncentrovat jen na konkrétní úrovni, třeba společenské (není důležité), ale vždy se může odkudkoliv vynořit " nějaký zjentek" a rozhodit tě. Není problém.

Je toho moc, proto je potřeba pokračovat krok po kroku. Já mám taky velké cíle a sny, ale vím, že to nebude hned. Většinou si dávám takové měsíční, nebo spíš čtvrtletní plány, kterých se snažím dosáhnout pomocí audioknih , seminářů a kurzů. Nejdůležitější jsou priority a obětovat svůj volný čas vzdělávání.