„Osoba, která neovládá svého sexuálního chtíče, nepatří do politiky ani na vedoucí místa.“ Je to pravda, či nikoliv?

Mnoho jiných chtíčů souvisí s politikou víc než ten sexuální.

Že někteří vyměnili manželku? Nevadí víc, že kromě manželek takto střídají i své názory, sliby, přátele? Že si někdo nechá pomoct od Šloufa do nejvyšší funkce, a pak ho odkopne, pak si nechá pomoct od servilního Soukupa, pak ho zčistajasna odkopne, a tak pořád dokola? Že někdo jeden den chce slučovat ministerstva, ani neví proč, a druhý den už je prý zase slučovat nechce, ale zároveň trvá na tom, aby už natrvalo měla společného ministra? Všelijací Mynářové, Nejedlí, Ovčáčkové, Dalíkové, Janouškové, Tvrdíkové, Kottové a další přízraky nejsou o nic sympatičtější než sekretářka, co dřela jako kobyla.

Na jaké porno se mezitím koukají v soukromí nebo co s kým dělají v posteli, to je mi vcelku jedno. Spíš než sexuální chtíč u politiků a manažerů vadí psychopatie a absence charakteru.

Jsou u politiků horší věci, než sexuální chtíč. Ten se většinou odehrává mezi ním a milenkou či prostitutkou a nezasahuje do života mnoha dalších lidí, na rozdíl od hlouposti, bezohlednosti, chamtivosti, sociopatie…

Určitě je to pravda. Má osoba neovládá svého sexchtíče a jakživ by mě proto nenapadlo, jakkoli ji spojovat s vedoucí pozicí, politikou, školstvím a další postavení pro blaho národa.