Opravdu platí, že malé děti přinášejí jen malé starosti?

Poslední dobou nás notně překvapuje osmiletý vnouček tím, že poněkud připomíná indigové děti. Do školy se zásadně připravuje sám a nezná než výborné hodnocení. Mluví spisovně a straní se bezpráví. Např. nedávno zkritizoval svoji matku, když nepřiměřeně reagovala na chování jeho bratra slovy: „Mamko, to prosím příště nedělej. Víš přece, že Vašík je autista a za svoje chování nemůže!“
Onehdy jsme spolu např. řešili otázku „proč vlastně chlapi mají prsa, resp. bradavky, když nekojí?“.
Včera mě náš drobeček zase dostal do úzkých otázkou: „dědo, co znamená slovo ironie?“. Zatím se trápím, jak to tomu pacholeti srozumitelně vysvětlit. Moc prosím, přátelé, poraďte.
Jinak se pomalu připravuji na okamžik, kdy ztratím jeho respekt poté, až náš Ondřej Adam začne řešit teorii strun a membrán.
Ovšem ani on není bez problémů. Nyní se např. trápí faktem, že je zamilován do stejné holky jako jeho starší brácha.