Opravdu má všechno svůj rub i líc, temnou i světlou stránku?

Mnohem, mnohem těžší otázka, než se zdá a prima vista! 👍

Ne ani tak sama o sobě, ve svém zadání, ale ve vymezení pojmů: co je, objektivně, rub, a co líc? 🤷‍♀️ Co je objektivně dobré, a co je objektivně špatné?

Je křesťanství (tradiční a institucionali­sované, ano, protože je to velice široký pojem, a pro toto jsem nucen ho takto zúžit) dobré? Většina lidí, tady a teď, se jej bude zastávat, udělala-li bys průzkum, je bez jakýchkoli pochyb, že většina lidí by odpověděla „Ano, je.“. Já si to ale nemyslím, protože křesťanství se přidalo na stranu všeho slabého a nízkého ^I), je zcela a dokonale irracionální, staví závěry na domněnkách ^II), vzbuzuje v lidech mindráky výmyslem hříchu ^III), jako vzor dává anarchistu, který měl úspěch ^IV), a přitom i ten život toho anarchisty, který měl úspěch, je domněnka.

Takže nastává první problém: neshodneme se, je-li křesťanství rubem, nebo lícem.

Druhý problém: připusťme, pro toto, že jsme za jedno, že křesťanství je rubem, že není dobré. Ale co když naše evropská kultura potřebuje takto mrzačit? Co když toto mrzačení je to nejlepší, čeho se nám dostávalo po stovky let? Ano, teď je jiná doba a institucionali­sované náboženství je celkově na oubytě, křesťanství nevyjímajíc. „Vítr se změnil“, potřeba svatých parasitů a prznitelů dětských duší a těl se snížila, eo ipso, křesťanství, jako fenomén, zanikne (jako fenomén, ne jako celek, prostě se postupně počet křesťanů zredukuje, třeba, na 1/10, nebo 1/20).

A co když ne? Co když, nebýt křesťanství, s jeho institutem hříchu a diktaturou domněnek, bychom na tom byli úplně jinak? Na to neexistuje odpověď.

Válka: jistě, kdo by chtěl válku? Leda tak „blázen“. Ano, ale každá válka přinesla ohromný pokrok v medicíně, hlavně v chirurgii, že ano. Třeba.

Čím jsem starší, tím více se mi zdá, že všecko, co se na světě děje, má nějaký „skrytý“ význam, a čím jsem starší, tím za tím „skrytým“ významem nevidím nic „skrytého“, ale prostou kausalitu, kterou my nejsme s to dohlédnout. A tou původní příčinou je, že nežijeme v harmonii – se sebou samými (jak každý sám se sebou, tak v rámci komunity – malé, ale i globální), s přírodou, se světem, „vesmírem“, neznáme margo našeho jsoucna. A proto, vlastně, že nic špatného neexistuje, že všecko je jen dobré, pouze my nejsme s to pochopit, že si za to můžeme sami a přestat bojovat, a namísto toho začít hledat a smysluplně řešit. Ale, v tomto směru, jsme opravdu hodně v pravěku.

1. "*Křesťanství přidalo se na stranu všeho slabého, nízkého, netvorného, učinilo ideál z odporu proti všem zachovacím pudům silného života; zkazilo rozum i duševně nejsilnějších povah, učíc pociťovati nejsvrchovanější hodnoty duchovnosti jako hříšné, jako omylné, jako pokušení.*“ – Friedrich Nietzsche: Der Antikrist.
2. „*Křesťanství je v každém okamžiku možné. Nepotřebuje ani metafyziky, ani asketismu, ani jakékoliv "přírodní vědy“ křesťanské. Křesťanství je život. Učí, jak máme konat.*“ – Friedrich Nietzsche: Der Antikrist.
3. „- byl spáchán největší zločin na lidstvu. – Hřích, ještě jednou řečeno, tato forma sebezprznění člověka par excellence, je vynalezen, aby vědu, aby kulturu, aby všechno povznešení a vznešenost člověka učinil nemožnými! Kněz vládne vynalezením hříchu.“ – Friedrich Nietzsche: Der Antikrist.
4. „*Kristus – anarchista, který měl úspěch. To je vše.*" – Friedrich Nietzsche: Der Antikrist.

Upravil/a: Filip84

Většinou ano.
I mnohé události, včetně katastrof…
Téměř na každé negativní zkušenosti/události je nějaké pozitivum. Poučení.
Pokud není člověk „zapšklý nebo zabedněnec“, a ještě „hledá“, vždy něco takového objeví/najde/zjis­tí. 😉

Myslím, že to zpravidla tak je. Někdy nemusí být jedna strana přímo temná, ale jen temnější. Ovšem člověk stále roste a zdokonaluje se a občas mám podezření, že jsou nám předkládány a nuceny věci, kde jsou naopak všechny strany temné.

od všeho existuje protějšek.
Lidmi přirazená hodnota (pozitivní nebo negativní) je čistě filosofická hodnota.
Co pro jednoho je zlo, pro jiného dobro.
Nesporné je jen to, že všechno má i svůj opak.
Řekněte si, že treba tornádo, nrbo tsunami srovnalo celé obce, zabilo lidi – je to katastrofa. Ale denveloper to vidí zcela jinak…

Všechno má tendenci mít více stránek nebo aspektů, které se mohou jevit jako temné a světlé, záleží na úhlu pohledu a kontextu. Nicméně, není úplně přesné tvrdit, že každá věc má svůj rub i líc v plném smyslu slova.

Existují věci a situace, které mohou být více jednostranné a nemusí mít tolik kontrastů mezi světlou a temnou stránkou. Například, pokud si vezmeme nějaký objekt, jako je kámen nebo květina, může mít určitou strukturu, barvu a vůni, ale není zřejmé, že by měly být nějaké temné nebo světlé stránky.

Na druhé straně, mnoho věcí a situací má skutečně více stránek a může být vnímáno jako temné nebo světlé v závislosti na kontextu a úhlu pohledu. Například, když hovoříme o lidském chování, může jedna akce být dobrá pro jednoho člověka, ale zároveň může mít negativní důsledky pro jiného.

Takže, zatímco ne každá věc musí mít svůj rub i líc, většina věcí a situací má více stránek a může být vnímána jako temná nebo světlá v závislosti na kontextu a úhlu pohledu.

Podle mě to tak většinou je. Všechno zlé je pro něco dobré.

Pokud například zaprší, nemůžeme jít na procházku, ale rostliny získají vláhu.

Je to tak a zajímavé je, že přes své odlišnosti se protiklady vzájemně přitahují.

Jde především o osobní postoj a snahu vyhledat tu „dobrou stránku“ věci. A jak se říká: „Když se chce, tak všechno jde“, tudíž s ohledem na takový postoj LZE předpokládat, žerANO. 😉 😄