Odkud středověcí vladaři získávali peníze?

Vybírali ji od lidu.

Za pomocí příjmů ze svého majetku a z daní.

Z daní od pracujícího lidu.Chodí to tak dodnes.

Poddaný platil daně svému lennímu pánovi.

Šlo-li o alloidní panství, lenní pán platil něco, pod rozličnými pohnutkami, zemskému eráru.

Šlo-li o panství manské, manský pán platil něco za to, že panství užívá, alloidnímu pánu.

Královská města platila něco, opět – pod rozličnými pohnutkami, zemskému eráru, třeba za ochranu.

Zeměpán, stejně jako dnes, skrze zemský erár, vlastnil lesy, polnosti etc.

Svobodníci platili daně přímo zeměpánu, jako svému lennímu pánu.

Tak, jako dnes, byla uvalena cla, mýta atp.: velmi velké clo se, tak jako dnes, platilo z luxusního zboží: z pepře, hedvábí, drahých kamenů atp. Byly rozličné způsoby výběru cel a mýt, ale ve středověku, většinou, mýta vybírala královská města, z čehož přímo šel nějaký podíl zemskému eráru, no a cla se vybírala skrze zeměpanské ouřednictvo, chráněné erárním (zeměpanským) vojskem.

Zeměpán měl výhradu práva mincovního, které mohl propůjčovat, nicméně peníze byly jeho. Samozřejmě, že, bez ohledu na to, na čím lénu ležely, doly na drahé kovy buďto přímo patřily zeměpánu, nebo z nich byla tučná daň (naturální, většinou) přímo zeměpánu.

I zeměpán měl poddané s robotní povinností, tedy poddané i jiné, než svobodníky a šlechtu.

Tak by šlo pokračovat.